Ale také jde o nesmiřitelnou rivalitu, a dokonce i rozdělení, či přesněji řečeno přenesení vlivu mezi dvěma indickými ocelářskými magnáty. Lakšmí Mittal a Sándžív Gupta, dva klíčoví hráči, si totiž dokážou jít v konkurenčním boji tak nemilosrdně po krku, jak jen je to možné, a přece si občas v zákulisí plácnou nad džentlmenskou dohodou.
Lakšmí Mittal je zakladatelem a předsedou představenstva společnosti ArcelorMittal (a také majoritním vlastníkem), jednoho z největších producentů oceli na světě. Sándžív Gupta je zakladatelem a výkonným předsedou společnosti GFG Alliance, která zahrnuje Liberty House Group, významného hráče v ocelářství a průmyslové výrobě.
Příběh jako z mýtu
Dalo by se tak říct, že severomoravský podnik, který zaměstnával sedm tisíc lidí, si mezi sebou předali dva indičtí miliardáři: Stejně jako Lakšmí Mittal, pochází z druhé nejlidnatější země světa i Gupta. Od dvanácti ale žije v Británii, v Londýně sídlí i jeho holding.
Začátky zní jako z návodu s titulkem Jak se stát miliardářem. Gupta Liberty založil zkraje 90. let, kdy studoval na Cambridgi. Tehdy firma sídlila v univerzitním bytě, což se mu stalo osudným. Jakmile škola zjistila, že z bytu podniká, donutila ho kampus opustit a najít si bydlení jinde, čímž mu paradoxně pomohla v kariéře.
Připomeňme, že to byl nejprve Mittal, kdo v roce 2003 koupil ostravskou ocelárnu, která se tak stala součástí skupiny ArcelorMittal. Avšak v roce 2018 ostravský závod, nyní známý jako Liberty Ostrava, prodal Guptově společnosti GFG Alliance v rámci skupiny Liberty House. Musel, protože měl zálusk na další evropské ocelárny a Evropská komise by mu to jinak nepovolila kvůli antimonopolním pravidlům.
Mittalův trojský kůň
V rámci dohody o převzetí ocelárny se GFG Alliance zavázala investovat do její modernizace a rozvoje. Avšak po kolapsu jejího hlavního finančního partnera, společnosti Greensill Capital v roce 2021, se objevily vážné finanční problémy, které ohrožovaly stabilitu Liberty Ostrava. Její zaměstnanci a vláda obvinili Guptu z nedodržení závazků a vyjádřili obavy o budoucnost a konkurenceschopnost ocelárny.
Až nyní se ve vší nahotě ukazuje, kde Mittal, když prodával Guptovi ostravskou ocelárnu, nechal příslovečného trojského koně: Do byznysu totiž nespadal původní závod Energetika, který byl postaven jako součást někdejší Nové huti. Když pak huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy a v roce 2014 prodána polské společnosti Tameh Holding.
Takže když se v roce 2019 se majitelem huti stala Guptova GFG Alliance, bývalý závod Energetika, pod dnešním názvem Tameh, jenž se nachází v areálu Liberty Ostrava, Mittal držel prostřednictvím výše zmíněného společného podniku své skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron. Odkud také název energetické společnosti Tameh – Tauron ArcelorMittal Energy Holding.
Dnešní problémy tak pramení z toho, že Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh huti dodával elektřinu, různé plyny a páry. A Liberty na oplátku dodávala Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobešel. Obě firmy se přou o ceny a placení od prodeje huti Guptově skupině.
Přetrvávající vliv přechozího vlastníka?
Tím si zároveň částečně odpovídáme i na otázku, zda Liberty, přestože došlo k jejímu prodeji, nezůstala pod vlivem předchozího vlastníka. Zejména u velkých průmyslových akvizic je běžné, zejména v přechodném období, že nový vlastník zachovává určité strategické směry nebo provozní praxe zavedené předchozím majitelem.
Často se také stává, že při takových akvizicích zůstávají v managementu společnosti klíčoví pracovníci předchozího vlastníka, aby se zajistila kontinuita. Přestože nedohlédneme do zákulisí, kde velmi pravděpodobně o osudu ostravské hutě licitují především zmínění dva Indové, je zřejmé, že i po Guptově převzetí ostravských oceláren zůstává vliv ArcelorMittal patrný.
Po rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z minulého týdne o převzetí dispozičních práv k části podniku Liberty Ostrava informoval insolvenční správce hutí Liberty Šimon Peták redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz), že „činnost představenstva dlouhodobě vede k rozkladu a znehodnocení podniku Liberty Ostrava i ztrátě většiny pracovních míst“.
Dodejme, že rozhodnutím soudu přešlo na insolvenčního správce oprávnění činit veškerá jednání související se zajištěním provozu 15 (Rourovny) a 16 (Válcovny plochých výrobků). „Dispoziční právo k ostatním provozům má však nadále představenstvo Sándžíva Gupty, které v těchto dnech jedná o hromadném rušení pracovních míst v prvovýrobě,“ uvedl Peták.
Kazašská odbočka
Představenstvo hutí, pokud jde o provoz 14 (Válcovna a Drátovna), podle insolvenčního správce zamýšlí spolupráci s polskou firmou Donquixote, která se zaštituje společností Qarmet. „Výkonný ředitel Qarmet, kterého jsem napřímo oslovil, důrazně uvedl, že Donquixote není její dceřinou společností a Qarmet nemá s Donquixote žádný vztah,“ upozornil Šimon Peták.
Patří se dodat, že Qarmet je kazašská a ocelářská a těžební společnost, která vlastní Karagandský metalurgický závod v Temirtau v Karagandské oblasti, největší ocelárnu v Kazachstánu. Qarmet byl do konce loňského roku známý pod dřívějšími názvy Ispat Karmet, Mittal Steel Temirtau a ArcelorMittal Temirtau, tedy spadal do impéria Lakšmího Mittala.
Avšak poté, co v loňském roce došlo v provozech společnosti k několika haváriím, při nichž zahynulo přes pět desítek dělníků a horníků, bylo v prosinci rozhodnuto o převodu zařízení ArcelorMittal Temirtau do vlastnictví kazašského státu, resp. jeho fondu Qazaqstan Investment Corporation. Ke změně názvu ocelářská a těžební firmy došlo o pouhé čtyři dny později.
Neměli by majiteli Liberty jít po krku české úřady? Před krachem Liberty v médií proběhla zpráva, že pan majitel z Liberty masivně vyváděl peníze ven, tzn. firmu tuneloval. V takových USA by po něm už šlo dávno FBI za úmyslné přivedení firmy do krachu a poškození zájmů akcionářů i zákazníků a zaměstnanců a byl na něj vystaven mezinárodní zatykač.