Podrobný průzkum ve čtyřech školních jídelnách v hlavním městě ukázal, že odpad z talířů žáků a z nevydaných obědů tvoří celou třetinu hmotnosti uvařených pokrmů. Na projektu se vedle brněnské univerzity podílí spolek Zachraň jídlo a výzkumné organizace Inesan a Green Solution, spolufinacuje ho Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí v rámci programu Prostředí pro život.
Projekt se nezaměřuje pouze na jídelny v základních školách, ale také na domovy seniorů, nemocnice a vybrané domácnosti. Jako první se na konci loňského a začátku letošního roku uskutečnila měření ve čtyřech pražských „základkách“, kde se vaří pro 400 až 600 žáků. Výzkumníci vážili celkovou hmotnost uvařených pokrmů, hmotnost zbytků z přípravy, pokrmů, které zůstaly ve výdeji a zbytků jídla z talířů přímo od žáků.
Polovina zůstane na talíři
Získané údaje, která zpracovala organizace Inesan, ukázaly, že z celkového množství odpadu, které ve školních jídelnách vzniká, zůstává skoro polovina na talířích žáků (48 % potravinového odpadu, pozn. aut.), 43 procent tvoří uvařené, ale nevydané pokrmy a devět procent jsou zbytky z přípravy, jako jsou slupky, skořápky od vajec či kosti.
„Důvodů, proč jídlo zbývá ve výdeji a na talířích žáků, je celá řada: Pět až devět procent žáků si oběd nevyzvedne, přestože jim ho rodiče zaplatili. Z rozhovorů se zaměstnanci víme, že rodiče často zapomínají oběd odhlásit, nebo že děti nemají rády polévky, a proto ve výdeji zbývají, i když je kuchařky uvaří jen pro poloviční počet strávníků,“ uvedla Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.
Dodala, že na některé pokrmy nejsou žáci z domova zvyklí, nechutnají jim, ale málokdy si řeknou o menší porci, a tak značná část pokrmu nakonec skončí jako odpad. Organizace Inesan na základě výzkumu odhaduje, že ve škole o pěti set žácích se na talířích vyhodí jídlo v hodnotě přibližně 600 tisíc korun.
„Při výpočtu jsme vycházeli z ceny surovin, kterou platí rodiče a která se v zapojených školních jídelnách pohybovala mezi 36 a 38 korun za oběd. Nezapočítávali jsme náklady na práci zaměstnanců a režii, což by konečnou cenu ještě navýšilo,“ vysvětlila Kateřina Rohanová z organizace Inesan.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu poskytuje dětem stravu okolo devíti tisíc školních jídelen, vývařoven a výdejen, kde se ročně připraví asi 383 milionů pokrmů, přičemž denně se v těchto jídelnách stravují téměř dva miliony dětí. Teoreticky tak v popelnicích končí jídlo za desítky milionů ročně.
Kolik vyhodí domácnosti
V následující fázi projektu proto budou organizace Zachraň jídlo a Inesan spolu s odborníky hledat možnosti, jak se dá plýtvání snížit. Na podzim se uskuteční workshopy s experty na školní stravování, ale také z domovů pro seniory a nemocnic. Výsledky měření odpadu v domovech pro seniory a nemocnicích budou k dispozici také na podzim.
Prague Food Waste se věnuje i plýtvání v domácnostech. Mendelova univerzita, která již v minulosti provedla podobné měření v Brně, se v Praze zaměřuje na několik typově odlišných zástaveb. První výsledky naznačují, že jsou rodiny ochotny změnit své chování, aby v koši zbytečně nekončily potraviny.
„Jako nejsilnější motivaci ke snížení množství plýtvaných potravin spatřují domácnosti finanční úsporu, které dosáhnou díky plánování spotřeby potravin. Nárůst cen potravin uvádí rovněž jako důvod ke snižování plýtvání,“ konstatovala Lucie Veselá, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu na Mendelově univerzitě.
Ve spolupráci se společností Green Solution, která provádí rozbory komunálního odpadu, nyní odborníci analyzují také množství a složení odpadu od spotřebitelů. Výsledky budou k dispozici na začátku roku 2025.
Biliony korun v popelnicích
Ministerstvo zemědělství před časem připomnělo , že Evropská unie se zavázala do roku 2030 snížit objem potravinového odpadu o polovinu. Uvedlo, že podle posledních dostupných dat skončí v Evropě v popelnicích bezmála 59 milionů tun potravin, což představuje 131 kilogramů na obyvatele. Přepočteno na peníze jde o několik bilionů korun.
Více než polovinu z tohoto množství vyprodukují domácnosti, zbytek připadá na zpracování a výrobu, na restaurace a další stravovací zařízení. Nejmenší podíl zaujímá maloobchodní prodej, tedy supermarkety a další obchody.
Česká republika je na tom o něco lépe, podle různých odhadů a výzkumů skončí v popelnicích o několik desítek kilogramů na osobu a rok méně, než je evropský průměr. I tak ale domácnosti vyhodí potraviny za tisíce korun. Experti VŠE v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a spolkem Zachraň jídlo loni vypočítali, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech vyplýtvá za rok jídlo za 14 tisíc korun.
