V evropských popelnicích končí každý rok jídlo za 149 miliard eur

Lidé si mnohdy neuvědomují, kolik potravin skončí zbytečně v popelnici. Například rozsáhlý projekt v Brně ukázal, že tamní obyvatelé vyhodí do koše něco více než 37 kilogramů jídla ročně, i když si mysleli, že je to asi devětkrát méně – něco přes čtyři kila. Výsledky průzkumu má redakce FAEI.cz k dispozici. V celé Evropě skončí v koši potraviny za téměř 150 miliard eur.
V kontejnerech končí tuny potravin, což má dopad i na životní prostředí. Ilustrační foto: Pixabay.com

Není to ale jen o evropský problém. Plýtvání potravinami se týká celého rozvinutého světa, kde žijí relativně bohatí lidé. A nejde přitom jenom o zbytečné vyhazování jídla, má to například i vážný ekonomický dopad.

Spolek Zachraň jídlo, které se touto problematikou zabývá roky, na svém webu s odvoláním na údaje Evropské komise uvedl, že v EU se ročně vyhodí nebo znehodnotí potraviny v celkové hodnotě 149 miliard eur.

Mnohé domácnosti si často ani neuvědomují, kolik jídla nakonec skončí v koši. Experti si na modelovém příkladu v Brně pokusili najít řešení, jak plýtvání omezit. Do projektu se zapojili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně, jejich kolegové ze společností Green Solution a SAKO Brno. Finanční podporu získali od Technologické agentury ČR.

„Nosná myšlenka našeho projektu byla, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,“ uvedla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně.

PSALI JSME:
Tuny jídla v popelnicích. Lidí, kteří nechtějí plýtvat, je dvojnásobek

Více než 37 kilo

Řešitelé projektu posuzovali, která z metod působení na domácnosti přináší největší efekt pro změnu jejich chování při přiměřených nákladech.

„Jde o to změnit uvažování lidí takovým způsobem, který se vyplatí i z hlediska nákladů, které do něj například města, obce či kraje vloží,“ konstatoval Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, podle něhož projekt může významně pomoci odpadovému hospodářství.

Prvním krokem bylo zjistit, kolik potravin brněnské domácnosti skutečně vyplýtvají. Celý jeden rok byl v každém ročním období (aby byl eliminován vliv sezónních výkyvů, pozn. aut.) svezen směsný komunální odpad z celkem 900 brněnských domácností: 300 z venkovské zástavby, 300 z vilových městských domů a 300 ze sídlišť.

Následně se podle předem stanovené metodiky zvážila potravinová složka. Tak se zjistilo, že obyvatel Brna vyhodí v průměru ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce plýtvají potravinami lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilogramů na osobu a rok. Biologický odpad přitom ročně tvoří 48,81 procenta.

PSALI JSME:
Konec plýtvání? Karanténa naučila Čechy šetrnosti

Po osvětové kampani se podařilo omezit plýtvání o 11 procent, takže každý občan vyhodil v průměru „pouze“ 33,3 kilogramu potravinového odpadu ročně.

Špatné svědomí

Podzimní dotazování Centra pro průzkum veřejného mínění (CVVM) ukázalo, že 62 procent českých domácností má špatné svědomí, když se jídlem plýtvá. Průzkum, který CVVM zveřejnilo na svém webu, rovněž ukázal, že se více než čtyři pětiny lidí při přípravě pokrmů snaží, aby využila veškeré suroviny.

Na druhou stranu se více než polovina lidí domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí. To ovšem není pravda, protože při výrobě nebo dopravě potravin se spotřebovává energie, přičemž emise zatěžují ovzduší a klima. Další ekologický dopad představuje zpracování odpadu.

To, že potravinový odpad naopak představuje problém pro životní prostředí, uvedlo 24 procent dotázaných. Přibližně dvě pětiny oslovených (43 %) souhlasily také s tím, že pro životní prostředí jsou větší problémem než plýtvání jídlem obaly, do nichž se potraviny balí.

PSALI JSME:
„Živé kuře, nebo krávu byste do odpadu nevyhodili,“ říká Martin Prokop

Zavřít reklamu ×
  1. Byste se divili, kolik potravin ze super, hypermarketů skončí ve spalovnách. Když po 89 roku otevřeli ve vedlejším městě první supermarket Billa, prodavačky si tehdy mohly legálně a zdarma brát domu prošlé potraviny, které by stejně skončily v kontejneru. Většinou to byly takové ty obložené bagety a chlebíčky, saláty, nakrájené měkké salámy apod. Když se neprodaly ještě toho dne, tak na druhý den už nesměly jit do prodeje. Kamarádka prodavačka mně denně nosila velkou tašku prošlých potravin a já z toho dokázal z malého selátka vykrmit pořádné prase. Bohužel po roku fungování Billy přišlo z ředitelství nařízení, že prošlé potraviny prodavačky si odnést domů nesmí, ale musí je vyhazovat do kontejneru, který byl odvážen do spalovny. A takhle to funguje dodnes. Místo aby se to zkrmilo v nějaké farmě, tak to jde do spalovny

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB