Ukazují to nové scénáře Evropské centrální banky (ECB) Network for Greening the Financial System, na které Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornil Svaz moderní energetiky. Predikce poprvé tímto způsobem ukazují dopady extrémních klimatických událostí.
Podle scénáře Katastrofy a stagnace postihne všechny evropské země vlna veder, sucho a požáry v roce 2026, po nichž bude v roce 2027 následovat kombinace povodní a bouří. Česká republika, ačkoliv eurem zatím neplatí, už také pociťuje dopady klimatické změny.
Kombinované účinky extrémních projevů počasí by mohly vést k poklesu ročního hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny o 4,7 procenta do roku 2030. Vzhledem k narušení výroby a zdražení půjček pro zranitelná odvětví se tím rovněž zvyšuje inflace.
„Rizika související se změnou klimatu představují bezprostřední problém pro finanční stabilitu a hospodářský růst,“ konstatoval Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, podle něhož by astronomické ztráty mohlo snížit pokračování dekarbonizace evropské ekonomiky.
„Ekonomické škody způsobené klimatickou změnou pociťujeme už i v České republice. Například loňské podzimní povodně podle odhadu české vlády způsobily škody za více než 70 miliard korun,“ připomněl Sedlák.
Zpomalený evropský růst
Dodal, že pravidelným jevem jsou v Česku také intenzivní sucha, umocňovaná nižším výskytem sněhu v posledních letech. „To vše jsou jevy, které souvisejí s klimatickou změnou,“ poznamenal Sedlák.
Svaz moderní ekonomiky s odvoláním na aktuální studii pojišťovny Allianz uvedl, že letošní vlny veder mohou zpomalit evropský růst o půl procenta. Jižní evropské země, zejména Španělsko, čelí potenciálním ztrátám až 1,4 procentního bodu HDP kvůli extrémním teplotám.
Také Česká národní banka (ČNB) v loňském roce upozornila na dopady klimatické změny na měnovou politiku, což potvrzuje, že klimatická rizika se stávají standardní součástí ekonomického plánování centrálních bank.
„Využití zelených řešení sebou vedle snižování emisí přináší také posilování energetické bezpečnosti a také silnější ekonomiku,“ uvedl Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Dodal, že „zelený“ průmysl může vytvořit tisíce dobře placených pracovních míst.
Jak ukázala nedávno zveřejněná studie Svazu moderní energetiky, právě rychlejší rozvoj využívání obnovitelných zdrojů sníží závislost Česka na dovozu zemního plynu a zvýší konkurenceschopnost domácích firem.
„Při ambiciózním rozvoji těchto elektráren můžeme kolem roku 2035 reálně šetřit až 20 terawatthodin zemního plynu ročně. Rozvoj obnovitelných zdrojů zároveň přispěje ke snížení ceny silové elektřiny až o 11 eur na megawatthodinu,“ uvedl Sedlák.
Úředníci proti fotovoltaice
„Pokud by se nepodařilo akcelerovat rozvoj zelené energetiky, pak nám hrozí, že elektřina za deset let bude dražší než v Německu až o 32 eur na megawatthodinu,” dodal Martin Sedlák. Jak ale upozornila Solární asociace, výstavba solárních elektráren v Česku výrazně zpomalila.
V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno o 26 procent méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období loňského roku, u bateriových úložišť spojených s fotovoltaikou došlo dokonce k 37procentnímu poklesu.
Výrazný propad zaznamenal především segment domácích elektráren, zatímco mírně posilují větší střešní systémy. Nadále však stagnuje budování velkých pozemních fotovoltaik, a to především kvůli přetrvávajícím překážkám v povolovacím procesu a problematickému financování.
„Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ řekl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
„Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom daleko za státy, jako jsou Polsko či Rakousko. Potřebujeme ji tedy výrazně zrychlit, nikoli blokovat,“ dodal Krčmář.
