Varování hasičů přichází v době, kdy je v Česku – zejména na jižní Moravě – velmi vysoké riziko požárů. Vyplývá to z předpovědi, která je denně aktualizovaná na portálu FireRisk. „Do pátku bude situace kritická. Až 90 procent území republiky bude mít aspoň středně vysoké požární riziko a 40 procent vysoké, tedy dvě nejhorší kategorie,“ upozorňuje web.
Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe ve vyjádření pro tisk uvedl, že současná situace je neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem. Navíc jde o část roku, v níž takto příznivé podmínky pro šíření požáru vegetace nejsou zcela běžné.
Vhodné přírodní podmínky
Na vysokém riziku šíření požárů v tuzemské krajině se podílí více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat,“ řekl Trnka.
Několik týdnů po sobě také, obzvláště na už zmiňované jižní Moravě, pršelo jen málo a jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché. „Podle dat z našich 125 stanic se vlhkost tenkého mrtvého dřeva pohybuje pod 15 procenty, na řadě míst dokonce pod deseti procenty,“ uvedl vědec.
Tyto faktory v kombinaci s větrným počasím začínajícího podzimu znamenají neobvykle setrvalé riziko především na jižní Moravě a také ve středních Čechách. Většinou přitom trvá tak velké riziko dva až tři dny a pak je vystřídá příznivější počasí.
„Aktuální předpověď zejména pro východ republiky signalizuje, že vysoké stupně rizika šíření požárů mohou trvat až do soboty a nemusí ustoupit ani na počátku příštího týdne. Data ukazují, že o něco dříve by riziko mohlo klesnout v západní části České republiky,“ uvedl Miroslav Trnka.
Sezona ještě neskončila
Významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30 stupňů. Podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. „Proudí k nám horký vzduch od jihu,“ konstatoval Pavel Zahradníček z CzechGlobe.
Podle jeho kolegy Miroslava Trnky je při pohledu na mapy, které vznikají jako součást projektu Clim4Cast, zřejmé, že Česko je součástí většího regionu, který v současnosti trpí značným suchem. „Stejné problémy mají i další regiony, které jsou blíže jižní Moravě,“ poukázal Trnka.
Jsou však i další regiony v Evropě, které jsou na tom ještě výrazně hůře, ať už jde o centrální část Balkánského poloostrova, Španělsko či Ukrajinu. Sucho a požáry letos trápily i Středomoří, ovšem ne nijak dramaticky víc než v minulosti.
„Jiné bylo, že velké požáry zachvátily hustě obydlenou oblast okolo Atén. Sezóna požárů však ještě neskončila a je brzo hodnotit, jaká je proti těm minulým,“ řekl Trnka.
Varování hasičského sboru
Hasičský záchranný sbor (HZS) připomněl, že na přelomu července a srpna 2022 bojovali s plameny v Českém Švýcarsku celých dvaadvacet dní. A varoval, že se takto bezprecedentní rozsáhlý požár v lesním porostu může opakovat. A volá po zásadních změnách, zejména v prevenci.
„Na potřebnost těchto změn ukazují také zkušenosti ze zahraničí a poznatky o dopadech změny klimatu v podobě zvyšující se pravděpodobnosti vzniku, a hlavně nekontrolovatelného šíření velkých lesních požárů na území Evropy. Stále vyšší riziko přírodních požárů se samozřejmě týká i České republiky, kde donedávna požární prevence v lesích nebyla ve středu zájmu,“ varovali hasiči.
Podle generálního ředitele HZS Vladimíra Vlčka bylo bezprostředně po požáru v České Švýcarsku jasné, že se připravenost České republiky na rozsáhlé lesní požáry musí zlepšit. Posléze to potvrdila i závěrečná zpráva o požáru i Bezpečnostní rada státu.
Lesní přístupové komunikace
„Za Hasičský záchranný sbor jsme si ze získaných poznatků vyvodili dvojí: Jednak potřebu co nejrychleji po vzniku požáru nasadit neprodleně maximální množství sil a prostředků, které mohou působit nejen na obvod, ale také na plochu požáru. A jednak jsme stanovili klíčové body, na které je třeba se zaměřit v prevenci,“ sdělil Vlček.
Mezi ně patří přístupové komunikace pro hasiče, zajištění dostatku vodních zdrojů pro hašení, včasná identifikace požáru. „A především rozdělení lesních celků protipožárními předěly, které mohou omezit šíření požáru a zabránit vzniku ‚MegaFire‘, který již není možné efektivně hasit,“ poznamenal Vlček.
Dodal, že obě opatření souvisí s potřebou požár zvládnout ideálně v samém počátku, aby pokud možno nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření, a hlavně k následnému ohrožení životů, zdraví a majetku lidí.
Malá a velká novela
Hasičský záchranný sbor připomněl, že se aktuálně řeší „malá“ a „velká“ novela zákona o požární ochraně. „Malá“ se týká primárně lesů zvláštního užití, tedy především národních parků.
„Velká“ novela by v budoucnu měla řešit požární prevence také v dalších lesích. Právě národní parky jsou z hlediska požárů specifické a rizikové mimo jiné vzhledem k bezzásahovým zónám, kde se nachází velké množství suchého, odumřelého dřeva.
„Vlastníků všech lesů se týká pouze jediná část návrhu – vlastníci by měli zajistit, aby stávající komunikace, které již mají parametry vhodné pro průjezd hasičských vozů, byly průběžně udržovány tak, aby je hasiči mohli v případě potřeby využít,“ konstatovali hasiči.
Dodali, že návrh novely po vlastnících lesů rozhodně nepožaduje zpřístupnění lesních cest s nedostatečným zpevněním a jiných komunikací nevhodných pro vjezd požární techniky, natož dokonce budování lesních cest zcela nových.
Drobnější výdaje na údržbu vybraných cest by podle hasičů přinesly mnohem větší bezpečnost a ochranu majetku nejen přímo majitelů lesů, ale také obcí a občanů v jejich okolí. „Zajištění přístupu hasičské techniky je zcela zásadní – jestliže máme účinně zasáhnout, musíme se přece především na místo dostat,“ dodal generální ředitel HZS Vladimír Vlček.
