Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída

Analýza
Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí.
Největší břímě „inflační daně“ nese střední vrstva, která fakticky ozdravuje veřejné finance. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.

Podle zmíněné prognózy, kterou Brusel zveřejnil minulý týden, Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU, tak udrží celkové zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) a rovněž úrokové platby související s dluhem.

Pokud se prognóza naplní, budou moci strany vládní koalice už před řádnými sněmovními volbami roku 2025 deklarovat splnění svého klíčového slibu. Tím je právě snížení schodku veřejných financí na či ideálně pod úroveň tří procent HDP do roku 2025.

PSALI JSME:
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise

Fialova vláda se konsolidačním balíčkem, jejž představila předminulý týden, snaží nárůst objemu zadlužování alespoň základním způsobem stabilizovat. Podle prognózy Bruselu se stabilizace nakonec podaří, ovšem zejména kvůli výraznému růstu nominálního hrubého domácího produktu.

Tento ukazatel citelně zvyšuje mimořádná inflace v Česku, nejvyšší za několik posledních desetiletí. Právě i z důvodu mimořádné inflace, a takzvaného „inflačního zdanění“ obyvatelstva, se Česku podaří už letos podle Komise snížit poměr veřejného zadlužení k HDP na zhruba 43 procent, kde setrvá i v příštím roce.

Úroveň veřejného zadlužení tak zůstane hluboce pod úrovní průměru EU, která má letos i v roce 2024 činit zhruba 83 procent HDP. Citelně pod úrovní průměru EU a eurozóny zůstane v letech 2023 a 2024 také objem úrokových výdajů českého státu souvisejících s dluhem. Ty v obou zmíněných letech zůstanou citelně podprůměrné i přes nárůst zadlužení a současně přes růst úrokových sazeb.

PSALI JSME:
Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem

Ač tyto výsledky bude vláda nepochybně vydávat za svůj úspěch, situace je složitější. A to právě z toho důvodu, že lví podíl na nich nemá osekávání veřejných výdajů a vůbec snižování schodku státního rozpočtu, ale ona mimořádná inflace, resp. s ní související snížení životní úrovně obyvatelstva, které ekonomové leckdy označují za „inflační daň“.

Její největší břímě přitom nese střední vrstva, která je tedy skutečným stěžejním strůjcem ozdravování veřejných financí. Za mimořádně vysokou loňskou inflaci zaplatila v Česku hlavně střední třída. Na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev.

Za využití nové statistiky subsektorů domácností k takovému závěru dospívá studie čerstvě zveřejněná na stránkách České národní banky (ČNB). Zatímco česká ekonomika jako celek loni solidně bohatla, lidé, zejména právě střední třída, zpravidla dramaticky chudli, neboť jejich výdělky reálně, tedy v očištění o inflaci, klesaly nejvíce v historii. Tento paradox má dvě příčiny.

PSALI JSME:
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu

Zaprvé, obrovská část bohatství, které svojí prací vytvářejí lidé v Česku, mizí za hranice. Zejména ve formě stovek miliard korun dividend. V míře odlivu bohatství za hranice má Česko ve světě jen málo srovnatelných konkurentů.

Zadruhé, ne úplně všichni lidé v Česku loni dramaticky chudli. Loni totiž navíc vedle odlivu stovek miliard dividend došlo k výraznému navýšení podílu zisků firem na celkovém výkonu ekonomiky. Podstatnou složkou obecné inflace tak loni byla takzvaná inflace zisků firem.

Prostor inflaci zisků z velké části nechtěně otevřeli i mnozí politici, kteří proklamacemi typu té, že i „Česko je ve válce“ celou loňskou situaci dramatizovali. Chtěli tak burcovat veřejnost a zároveň vyslat signál mezinárodní scéně, jenž měl přesvědčivě ozřejmit, na čí straně Česko stojí. To se podařilo a jejich rozhodný postoj sklidil na mezinárodní scéně zasloužené ovace.

PSALI JSME:
Odliv dividend stahuje Česko do rekordního mínusu

Jenže tím současně dodali celé situaci právě ještě na dramatičnosti a naléhavosti, takže vyburcovaná, ale i vystrašená veřejnost byla ochotna firmám tolerovat abnormální navýšení marží a zisků. Takové, které by jinak běžný konkurenční boj a standardní hospodárnost a spotřebitelská obezřetnost řadového zákazníka nepřipustily.

Nejvyšší inflace za posledních několik desetiletí přitom loni drtila hlavně střední třídu. Ta se totiž příliš nemá, jak bránit. Za její životní úroveň nebojuje vlivný neziskový sektor, jehož doménou je pomoc těm sociálně nejzranitelnějším. Tito nejchudší loni dokonce z velké části zůstali i přes velkou inflaci „na svém“, zjišťuje již zmiňovaná studie.

Nejbohatší lidé pak zůstali rovněž z velké části uchráněni, podobně jako ti nejchudší. Mají totiž dividendové příjmy díky vlastnictví akcií firem a podniků, které těžily ze zmíněné inflace zisků. Bohatí lidé také často pronajímají nemovitosti, jichž vlastní více.

PSALI JSME:
ČNB: Vláda už příští rok stáhne deficit pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura

Využili tak – jako firmy a podniky – „válečné atmosféry“ ve společnosti. A zvýšili nájemné v pronajímaných nemovitostech nad rámec objektivního růstu nákladů. Pronajímají je zhusta střední třídě, která ale nedosáhne například na loni navýšené příspěvky na bydlení jako nejchudší.

Mimořádná inflace loňského roku tak ve výsledku znamenala nejen výrazné obecné zdražování. Ale také – a zejména – obrovský přesun bohatství. Jak za hranice republiky, tak od středních vrstev k již bohatým lidem.

Tedy například k vrcholným manažerům firem a podniků či k jejich akcionářům. Vládě pak rapidní inflace, ochuzující hlavně střední třídu, umožní už v příštím roce stabilizovat veřejné finance a splnit svůj klíčový slib.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nalijme si čistého vína, tuzemské veřejné finance nikdy v žádném rozvratu nebyly

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.