Souvisejícím nešvarem je, že firmy a jejich agentury mnohdy neumí průzkum veřejného mínění pořádně zpracovat, resp. interpretovat či správně formulovat. Názorným příkladem budiž nedávná tisková zpráva společnosti Storyous, která vyvíjí podkladní systémy pro gastro. Uskutečnila ji agentura STEM/MARK v druhé polovině února 2019 na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů (věk 18-59 let).
Počítejte se mnou. Podle tiskové zprávy Storyous (z dílny agentury ShrtCut Studio – pozn. red.) „deset procent z útraty personálu nechává každý pátý host, podobně je tomu u ochoty zaplatit ještě něco navíc, pokud s obsluhou panovala maximální spokojenost“. To máme 20 %. Zpráva dál tvrdí, že „70 procent respondentů obsluhu odmění jen pár desetikorunami a třetina pak dokonce zaokrouhluje pouze na koruny“. Počítám-li správně, jsem na 143 procentech ze sta… Originál tiskové zprávy si můžete přečíst např. zde.
Jak pak věřit tomu, že „17 procent mužů přiznává, že občas dávají velmi vysoké spropitné, aby udělali dojem na svůj doprovod“ a že „každá pátá žena potvrzuje, že si o svém doprovodu dělá úsudek i podle toho, jaké nechá spropitné“?
Která tuzemská média v případě tohoto průzkumu „skočila na špek“, si můžete dohledat sami. Bohužel jsou mezi nimi i ČTK a z jejích odběratelů např. i renomovaný server Hospodářských novin iHNed.cz, který zprávu veřejnoprávní agentury převzal.
Ale ani Novinky.cz neobstály v tomto případě se ctí. Zatímco v únoru se konkrétním číslům vyhnuly, o měsíc později se k tématu vrátil jiný autor tím, že v podstatě „převzal“ únorovou tiskovou zprávu Storyous.
A teď otázka do pranice: Patří takové zprávy mezi „fake news“ nebo ne?
