Vyplývá to z aktuálního průzkumu portálu na porovnání mezd Platy.cz, jehož výsledky mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici. Podle ankety, do níž se zapojilo 2 335 lidí, na dovolené aspoň někdy pracuje 61 procent Čechů. Zbytek hodí pracovní povinnosti za hlavu.
Detailnější pohled ukázal, že šest procent dotázaných si pravidelně, v podstatě každý den, vyhradí čas na kontrolu novinek v práci a řešení případných nutností. Dalších 18 procent občas aktivně zkontroluje e-maily a vyřeší potřebné věci.
A 36 procent pracuje výjimečně – pouze v případě, že je z práce někdo kontaktuje s neodkladnou záležitostí. Jen jedno procento uvedlo, že o svém volnu pracuje prakticky jako obvykle.
Převládá vlastní iniciativa
Ačkoliv by se mohlo zdát, že za prací na dovolené stojí především tlak ze strany nadřízených, průzkum ukazuje opak. Většina lidí si pracovní záležitosti bere s sebou z vlastního rozhodnutí.
Dotazovaní mohli uvést více důvodů, jejich odpovědi naznačují, že hlavní motivací bývá vnitřní potřeba zůstat v obraze nebo zachovat plynulý chod práce. Třetina (33 %) uvedla, že chtějí mít přehled, stejně velký podíl zmínil odpovědnost vůči klientům nebo zakázkám.
Třicet procent lidí má pocit, že by bez jejich přítomnosti práce stála, což se snaží předejít. Třináct procent se nedokáže odpojit kvůli zvyku kontrolovat pracovní telefon či notebook. Jen pětina (20 %) uvedla, že pracují proto, že to od nich očekávají nadřízení.
„Technologie nás udržují v permanentní dostupnosti, a my jsme si na to mnohdy zvykli víc, než si sami připouštíme,“ konstatoval Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, který je součástí společnosti Alma Career.
„I když to často není nutné, kontrolujeme poštu nebo reagujeme na zprávy, jen abychom neměli pocit, že nám něco uniká. Tento tlak ale často pramení z nás samotných,“ dodal Dravecký.
Průzkum rovněž ukázal na souvislost s výší platu na to, jestli se dotyčná osoba věnuje pracovním záležitostem také při svém „zaslouženém odpočinku“. Lidé s vysokou mzdou totiž pracují na dovolené výrazně častěji (68 % alespoň někdy, pozn. aut.) než lidé s nízkou mzdou (44 %).
Manažeři bez práce nevydrží
Nejméně si od práce na dovolené odpočinou vrcholoví manažeři – pouze deset z nich uvedlo, že během volna vůbec nepracují. Naopak u nekvalifikovaných pracovníků je to 73 procent a mezi odbornými zaměstnanci a pracovníky ve službách 64 procent.
Lidé s vyššími příjmy a management se také častěji věnují práci z vlastní iniciativy – například kvůli potřebě mít přehled (41 % u vysokých mezd) nebo pocitu, že by práce bez nich stála (36 % u top managementu).
Paradoxním výsledkem průzkumu je, že navzdory vyššímu pracovní nasazení na dovolené lidé s vyššími příjmy častěji uvádějí, že si na rekreaci odpočinou: 91 procent osob s vysokou mzdou se cítí odpočatě, zatímco u lidí s nízkou mzdou je to 75 procent.
Ačkoliv 55 procent dotázaných plánuje letos vyčerpat veškerou svou dovolenou, pocit skutečného odpočinku má jen část z nich. Jen třetina lidí (33 %) se po dovolené cítí „rozhodně odpočinutě“, polovina (50 %) se cítí „spíše“ odpočinutě.
Část respondentů (13 %) přiznává, že se jim během volna nepodaří opravdu vypnout – a právě dlouhodobý nedostatek kvalitního odpočinku může vést k únavě, poklesu motivace i vyhoření.
Ženy jsou důkladnější
Napovídá tomu i další zjištění. Z průzkumu vyplynulo, že ženy si svou dovolenou čerpají důkladněji – 60 procent z nich uvedlo, že vyčerpají vše, na co mají nárok, zatímco u mužů je to jen 50 procent.
Vysvětlením může být fakt, že ženy si volno častěji plánují dopředu, například s ohledem na rodinu či školní prázdniny. Zároveň ale musejí čelit i ad hoc potřebám spojeným s péčí o děti nebo jiné blízké – například při jejich nemoci nebo zařizování na úřadech.
V takových situacích si část žen raději vezme dovolenou než nemocenskou, což zvyšuje její celkovou spotřebu, ale ne nutně kvalitu odpočinku. Muži naopak častěji uvádějí, že potřebují být „v obraze“ i v době svého volna.
Může za tím být výkonové nastavení nebo společenské stereotypy, které jsou zakořeněné zejména ve vedoucích pozicích. Psychologové i odborníci na pracovní trh se shodují, že pravidelné dobíjení energie je klíčové pro zdraví, produktivitu i motivaci.
„Dovolená není luxus, ale nezbytná součást zdravého pracovního života. Kdo si skutečně odpočine, vrací se do práce s větší chutí, nadhledem i schopností zvládat náročné situace. Krátkodobé vypnutí paradoxně zvyšuje dlouhodobou pracovní výkonnost i spokojenost,“ řekl Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
Dovolená ve stresu
Podle jiného průzkumu, který provedla agentura NMS pro Evropskou zdravotní pojišťovnu, plánuje letos vyrazit na dovolenou 77 procent Čechů. Jenže až 84 procent z nich pociťuje při plánování nebo přímo na dovolené stres a obavy.
Mezi nejčastější patří zdravotní potíže. Třetina lidí má strach, že kvůli nim nebudou moci na dovolenou odcestovat. „Pro tyto případy je vhodné mít sjednané pojištění storna zájezdu,“ uvedl Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Dalších 30 procent lidí se obává zdravotních komplikací přímo během dovolené. Dalšími strašáky jsou špatné počasí (44 %), finanční náročnost (23 %), dopravní komplikace (21 %), stres z cesty (11 %) nebo obavy z nekvalitních služeb (10 %). Bez jakýchkoliv obav cestuje pouze 16 procent Čechů.
Průzkum také ukázal, že necelá polovina (44 %) dotázaných počítá s výdaji podobnými loňsku, zatímco téměř čtvrtina (23 %) je ochotná utratit o něco více. Pouze devět procent očekává výrazně vyšší náklady než před rokem. Naopak 15 procent by letos rádo ušetřilo.
Celkem 39 procent Čechů plánuje letos dovolenou v zahraničí. Z nich více než třetina (34 %) očekává rozpočet mezi 15 a 30 tisíci korunami na osobu. Čtvrtina (25 %) plánuje utratit 10 až 15 tisíc korun, 18 procent pak do deseti tisíc. Přibližně 17 procent počítá s náklady přesahujícími 30 tisíc korun.
