Loni v červnu se kvůli růstu cen energií obávalo negativního zásahu do rodinného rozpočtu 38 procent českých domácností. Jenže realita nakonec nebyla tak katastrofická, jak se tehdy zdálo. Například 25 procent domácností se loni obávalo, že bude muset výrazně omezit základní výdaje na jídlo, zdravotní péči nebo ošacení. Ve skutečnosti se to pak dotklo jen devíti procent rodin.
„Pokud se dnes podíváme na domácnosti, kterým byly zálohy za energie změněny, výrazně negativní dopad uvádělo 11 procent domácností. Naopak žádný nebo jen malý dopad očekávalo pouze osm procent domácností, ve skutečnosti se situace nedotkla nebo dotkla málo 44 procent domácností,“ uvedla agentura Ipsos.
Ohrožené rodiny s nízkými příjmy
Přesto existuje nemalá skupina lidí, které se vysoké ceny energií skutečně citelně dotýkají. Jsou to nízkopříjmové domácnosti, u nichž je také nejvyšší podíl těch, kteří vyhlížejí s obavami do budoucna.
Loni očekávalo výrazně negativní dopad do rodinného rozpočtu 58 procent takových domácností, přičemž v aktuálním výzkumu uvádí reálný dopad 27 procent domácností. A zatímco do budoucna se výrazného dopadu vyšších cen energií obává 18 všech rodin, mezi nízkopříjmovými domácnostmi je to 35 procent.
„V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ uvedl Michal Straka, analytik společnosti Ipsos.
Dodal, že zejména u lidí s nízkými příjmy měla nelehká situace na trhu s elektřinou a plynem výrazný dopad: „Jejich očekávání do budoucna jsou ve srovnání se zbytkem populace více negativní.“
Domácnosti s energiemi šetří
Lépe se vyrovnat s drahými energiemi pomáhají tuzemských rodinám různá úsporná opatření. Podle průzkumu Ipsos Consumer Sentiment Tracker to už udělalo na 55 procent rodin, přičemž dalších 17 procent to plánuje.
Domácnosti například vyměňují spotřebiče nebo žárovky za úspornější, některé přistoupily dokonce ke stavebním úpravám včetně výměny oken či zateplení. Lidé se také častěji sprchují místo toho, aby si napustili vanu, nastavili úspornější režim lednice nebo snižují teploty v domě či bytě v noci nebo když jsou venku.
Mezi lidmi se také zvýšil zájem o podrobnější informace o úsporných opatřeních. Od června 2022 vzrostl ze 40 na 59 procent zájem o poskytování takových rad od dodavatele energií. Větší zájem o návody, jak ušetřit, má zejména střední třída a nízkopříjmové domácnosti.
„Měsíčně k nám přijde zhruba osm set nových klientů se žádostí o pomoc. Dopad současné energetické krize na domácnosti možná nebyl až tak velký, jak jsme se obávali, přesto je inflace, včetně cen energií asi tím hlavním tématem, které naše klienty trápí,“ uvedl David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
„Právě prevence a zvyšování finanční a energetické gramotnosti jsou velmi důležité, abychom dosáhli stavu, kdy bude klesat počet lidí, kteří naši pomoc potřebují,“ dodal.
Spotřeba klesla i v lednu
Podle analýzy společnosti Amper Meteo pokračuje trend úspory energií také v letošním roce. Po očištění o vliv počasí – meziročně byl leden o 1,6 stupně teplejší – a o spotřebu paroplynové elektrárny Počerady byla v lednu spotřeba plynu nižší o 14,1 procenta. Proti průměru let 2017 až 2021 byla úspora dokonce 19,6 procenta.
Teplejší počasí se projevilo také na nižší meziroční spotřebě elektřiny. Po očištění o vliv počasí klesla o 4,4 procenta, což lze přičíst na vrub úsporám i snížení ekonomické aktivity. Proti průměru let 2017 až 2021 je úspora podobná, a to 4,7 procenta.
