Přitom první měsíce tohoto roku, kdy pandemie udeřila poprvé, byly ve znamení téměř panického úprku investorů z akcií a dalších rizikovějších aktiv do bezpečných přístavů typu kvalitních státních dluhopisů, zlata či obyčejné hotovosti.
Z aktuálního zhoršení epidemiologické situace si ale finanční trhy, zdá se, nic nedělají. Nejenom koruna, ale všechny regionální měny vesele posilují, euro vůči dolaru atakuje nejsilnější úrovně za několik posledních měsíců a americké akcie se přibližují historickým maximům. Co je proti únoru či březnu jinak?
Kromě výrazné podpory, kterou poskytují dodáváním peněz do ekonomiky centrální banky a robustním balíčkům ze strany fiskálních politik, to je i víra v to, že vlády již celé ekonomiky či sektory neuzavřou.
Oproti počátku pandemie již víme, že i když v absolutním počtu je počet nakažených větší v mladších a středních věkových kategoriích, z hlediska rizika úmrtí je významněji ohrožena až seniorská kategorie, kterou je možno cíleně ochránit. Navíc je současný vzestup nemoci více fragmentovaný a koncentrovaný do lokálních ohnisek.
Za pomoci nástrojů chytré karantény, pokud bude fungovat, by tak mohlo být situaci možné zvládnout bez opětovného uvrhnutí ekonomik do stavu hibernace. Představitelé hospodářských politik si musí být vědomi toho, že z této druhé hibernace už by se mnoho podniků a možná i celé sektory nemusely probrat.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
