Náš odhad ve výši 17,2 procenta byl tak na trhu nejnižší. Česká národní banka (ČNB) počítala se 17,4 procenta. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.
Za snížením cenové dynamiky stojí vládní opatření proti drahým energiím. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly v průměru o 1,4 procenta po zářijovém růstu o 0,8 procenta. Po sezónním očištění podle našeho odhadu pokles činil 0,9 procenta po předchozím růstu o 1,4 procenta.
V říjnu začala platit vládní opatření, která výrazně snížila cenu elektřiny pro domácnosti. Konkrétně šlo o zavedení tzv. Úsporného tarifu a o odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Cena elektřiny ve výsledku meziměsíčně klesla v průměru o 53,9 procenta.
To bylo zhruba v souladu s našimi očekáváními. V důsledku toho by tak mělo dojít k rovnoměrnému rozložení dopadu úsporného tarifu do posledních třech měsíců roku a inflace by tak měla zůstat nižší jak v listopadu, tak i prosinci.
Proti nižším cenám elektřiny naopak působilo zdražení dalších energií – plynu (o 2,7 % meziměsíčně), tuhých paliv (o 8,4 % meziměsíčně) a tepla a teplé vody (o 3,1 % meziměsíčně).
U cen potravin a pohonných hmot v říjnu došlo k jejich výraznému meziměsíčnímu zvýšení. Potraviny zdražily v průměru o tři procenta, po předchozím růstu o 0,2 procenta. Ceny pohonných hmot byly meziměsíčně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v září o čtyři procenta klesly.
Vliv měl obnovený růst ceny surové ropy na světových trzích i opětovné zvýšení spotřební daně z benzínu. Regulované ceny jako celek byly meziměsíčně nižší o 16,9 procenta, zatímco my jsme počítali s poklesem o zhruba deset procent.
Podle dat tuzemské centrální banky se meziroční jádrová inflace snížila ze 14,7 procenta v září na 14,6 procenta v říjnu. K poklesu meziroční dynamiky došlo především u imputovaného nájemného, a to ze 16,4 procenta na 14 procenta, když působila vyšší srovnávací základna.
V meziměsíčním vyjádření podle ČNB zaznamenala jádrová inflace nárůst z 0,3 procenta na 1,2 procenta, což by po sezonním očištění znamenalo pokles z 1,1 procenta na jedno procento.
Letos inflace podle našeho odhadu dosáhne v průměru 15,1 procenta a v příštím roce jen nepatrně zpomalí na 12 procent. Po odeznění vlivu Úsporného tarifu, který platí pouze do konce letošního roku, pravděpodobně na začátku příštího roku opět dojde ke zrychlení meziroční inflace k 17 procentům.
Působit by mělo také pokračující zdražování silové elektřiny a plynu. Na přelomu letošního a příštího roku pravděpodobně dojde k tomu, že průměrné ceny elektřiny a plynu pro domácnosti dosáhnou vládních cenových stropů.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
