Naopak počet přerušených živností byl nejvyšší za poslední čtyři roky. Svoji živnost přerušilo více než sto tisíc podnikatelů, což je o 8,5 tisíce více, než v roce 2019.
„V uplynulém roce začalo podnikat o pět procent méně fyzických osob, než o rok dříve. V kontextu minulých let a aktuální ekonomické situace jde o zanedbatelný pokles. Počet nových živností se totiž od roku 2017 pohybuje pouze v rozmezí mezi 60 až 63 tisíci,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Zároveň dodává, že za meziročním poklesem stojí pouze tři měsíce: Březen, duben a říjen. Spolu s vyhlášením nouzového stavu došlo podle ní na jaře i na podzim k výraznému propadu nově založených živností, vždy šlo ale o přechodnou záležitost.
Od června do září naopak podle údajů CRIF začalo v České republice podnikat výrazně více lidí, než bylo v těchto měsících obvyklé v uplynulých letech. Jedním z důvodů může být podle Kameníčkové přechod části zaměstnanců do oborů, které nebyly důsledky pandemie příliš zasaženy, ale v nichž je třeba živnostenské oprávnění.
Přerušení živnosti namísto ukončení
Zajímavý byl v uplynulém roce vývoj počtu přerušených a ukončených živností. Počet přerušených živností byl o desetinu vyšší, než v roce 2019, a dokonce o pětinu vyšší, než v roce 2018. Počet ukončených živností byl naopak o čtvrtinu nižší než v roce 2019 a nejnižší minimálně od roku 2010.
„Uplynulý rok byl pro řadu lidí rokem výrazné ekonomické nejistoty a ten letošní bude v mnoha ohledech podobný. Podnikatelé si tak pravděpodobně nechávají otevřená pomyslná zadní vrátka, aby případně živnostenské oprávnění zase mohli využívat. Proto raději volí přerušení živností namísto jejich ukončení,“ vysvětluje Kameníčková.
Nejvíce lidí s podnikáním skončilo v lednu (4 816), nejméně naopak v prosinci (1 715), což je poměrně neobvyklé. „Prosinec bývá tradičně měsícem s největším počtem ukončených živností. Proč je tomu letos naopak, není zcela jasné,“ říká Věra Kameníčková s tím, že může jít o kombinaci již zmíněné opatrnosti a nouzového stavu.
Nejvíce živností podnikatelé letos přerušili tradičně v lednu (19 961) a potom v září (10 117), kdy podnikatelům skončilo přechodné období, během kterého nemuseli platit odvody na sociální a zdravotní pojištění.
„Právě v srpnu a v září jsme proto u přerušených živností zaznamenali nejvyšší nárůst oproti loňskému roku. V srpnu 2020 bylo přerušeno o 50 % více živností než o rok dříve a v září dokonce o 60 % více,“ upozorňuje analytička společnosti CRIF.
Nejohroženější obory
V uplynulém roce ukončilo nebo přerušilo svoji živnost celkem 13 procent podnikatelů. Mezi jednotlivými obory však panovaly výrazné rozdíly. V rámci hlavních oborů s podnikáním trvale nebo dočasně skončilo nejvíce aktivních podnikatelů v administrativních činnostech, kde šlo o celou pětinu.
„Pod administrativní činnosti spadají například cestovní agentury a kanceláře nebo agentury zprostředkující zaměstnání, tedy obory, které patřily v uplynulém roce k těm nejvíce zasaženým,“ vysvětluje Kameníčková.
V administrativních činnostech oproti jiným odvětvím podniká, jak uvádí, poměrně málo lidí, proto se problémy v některém z podoborů promítnou do celé kategorie výrazněji než jinde. V dopravě a skladování přerušilo či ukončilo svoji živnost 18 procent podnikatelů a v ubytování a stravování 16 procent podnikatelů.
Nejoblíbenějším oborem byl v uplynulém roce tradičně obchod, kde působilo 256 tisíc aktivních podnikatelů. Na konci roku 2020 bylo v České republice 1,05 milionu aktivních fyzických osob podnikatelů, nejvíce v Praze (174 tisíc) a nejméně v Karlovarském kraji (28 tisíc).
