Vydědím tě! Tak snadné to nebude, otče…

V řadě rodin zaznívá: „Vydědím tě!“ Majetek za třicet let narostl, děti vyrostly v dospělé a vztahy jsou různé, navíc značně rozvětvené, s tím, jak se lidé rozcházejí, dávají dohromady a mají porůznu potomky. A teď ty velké oči a tolik „krkavců“ najednou…
Vydědit potomka nelze jen tak z rozmaru, musí být naplněny podmínky stanovené novým občanským zákoníkem. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Někdy se ale potomci nemohli k jednomu z rodičů ještě coby děti ani dostat, aby si třeba k tátovi vytvořili vztah, a on k nim, protože třeba matka s tchýní tomu za každou cenu bránily. Například. Jenže starý táta už syna ani dceru vidět dnes nechce, protože má (často oprávněný – pozn. aut.) pocit, že jim jde jen o jedno. O barák, například. Tak tedy: „Vydědím tě!“ Tak snadno to ale nejde.

„Vydědění je právní úkon fyzické osoby, jehož cílem je odejmout potomku právo na tzv. povinný díl z budoucího dědictví, který by mu jinak náležel. Vyděděný tak ztrácí postavení nepominutelného dědice. Zákon umožňuje „nehodného“ dědice jednak zcela vydědit, jednak jeho povinný díl pouze zkrátit, tedy zmenšit objem majetku a práv, která mu po zůstavitelově smrti připadnou,“ vysvětluje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

A úspěšnost vydědění? „Zhruba půl na půl. Je třeba si uvědomit, že často jde o důkazně velmi složité případy. Stěžejní je, že zpravidla nevratně poškozují rodinné vztahy a často jsou založena více na subjektivních důvodech, než na důvodech předpokládaných zákonem,“ konstatuje Neubauer.

PSALI JSME:
Manželku vydědíte snadno, s dětmi je to složitější

Vydědit potomka nelze jen tak z rozmaru, musí být naplněny podmínky stanovené novým občanským zákoníkem. A to jsou: Neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi zůstaviteli; neprojevování opravdového zájmu o zůstavitele, tedy takového zájmu, jaký by měl být projevován; odsouzení pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o potomkově zvrhlé povaze; vedení trvale nezřízeného života.

Navíc lze nepominutelného dědice vydědit, protože je nezpůsobilý dědit, případně je natolik zadlužený nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by se pro jeho potomky nezachoval povinný díl.

Jak na vydědění. Zákonné důvody je třeba doložit

Nutné je prohlášení o vydědění. Pro pořízení, změnu či zrušení prohlášení platí stejná pravidla jako u závěti. „Závěť i prohlášení o vydědění důrazně doporučujeme zahrnout do jediné listiny. S ohledem na platnou právní úpravu nedoporučujeme z hlediska právní jistoty sepsat prohlášení o vydědění bez závěti,“ uvádí prezident komory Neubauer.

PSALI JSME:
Vydědění: Při čtení závěti se potomkům protáhne obličej

Pokud vyděděný s důvody nesouhlasí, může podat žalobu a v rámci soudního řízení důvody k vydědění zpochybnit.

Vydědit lze i potomky nepominutelného dědice (např. vnoučata zůstavitele – pozn. aut.), například pokud také dlouhodobě neprojevují o zůstavitele zájem, anebo svým jednáním naplňují jiný ze zákonných důvodů. Marnotratnost potomka zůstavitele však není dostatečným důvodem k vydědění vnoučete.

Není vyloučeno ani vydědění jiného, než nepominutelného dědice, který by se k majetku zůstavitele případně dostal díky dědické posloupnosti.

PSALI JSME:
Zemřít bez závěti by měl být „trestný čin“

„Pokud někoho tíží morální stránka celého aktu vydědění, samotná konzultace u notáře pomůže, protože zkušený notář zaprvé dovede ve většině případů ihned potvrdit či vyvrátit, jestli je potomek opravdu kandidátem na vydědění, a zadruhé doporučí řešení, které bude z hlediska práva platné,“ míní Neubauer.

Jak se vydědění bránit

Zůstavitel může chtít vydědit potomka z důvodu, že o něj neprojevuje opravdový zájem, ale sám „zapomene“, že jej vyhodil z domu a nechtěl jej vidět, například z toho důvodu, že si jeho potomek nerozuměl s novou manželkou.

„Právě onen vyprovokovaný nezájem bývá častým způsobem obrany. Mnohdy k vydědění vedou i nereálná očekávání od potomků a z toho pramenící následný nezájem potomků o rodiče. Problémy s partnerem jak u zůstavitele, tak u potomka rovněž často vedou k následnému ukončení kontaktů a k vydědění, což vždy nemusí před soudem obstát,“ připomíná Neubauer.

PSALI JSME:
„Při porcování dědictví se často odhalí letitá tajemství,“ říká prezident notářů Neubauer

Zavřít reklamu ×
  1. ještě za života majetek prodat „za korunu“ svým oblíbencům a není v dědictví co řešit. Dokud jsem naživu a při smyslech, tak věnuji, odkáži, prodám komu chci!!

  2. Jo budu mít takový problém taky po rozvodu z manželství mám syna 30 let jsem ho neviděl a nic o něm nevím na bývalé adese není a o mne se taky nezajímá takže co s tím nevím ?

    • Proč si děláte vrásky? Až natáhnete „brka“, nebude vám to všechno jedno? Jestliže jste hodně bohatý a chcete někoho zvýhodnit a svého syna znevýhodnit – navštivte advokáta

  3. ..zajímavé, ještě zajímavější, ale je , když rodiče ještě před smrtí, vše přesunou pouze na jednu stranu, a druhá strana pro ně představuje něco kam rozhodně nemíní něco dát, myslím ještě před závětí, a smrtí, takže vlastně po smrti není co dávat, …Václav

  4. Tento problém řeší v současnosti můj bohatý příbuzný.Má dům za 20 mil. kč a dvě děti…..Syn by chtěl dům jen pro sebe a dcera by se spokojila s rozdělením půl na půl.Tak už za života sepisuje u notáře aby se obě děti spravedlivě rozdělily.Jenom pro informaci,ani jedno z dětí není žádný chudák.Jeho syn nedávno prodal výrobní halu za 60 mil. kč a dcera je obvodní lékařka co má zaevidvaných 2000 lidí což je každý měsíc od pojištovny cca. přes 200 tis. kč…..

    • Jestliže ten váš bohatý příbuzný má jen jednoho syna a jednu dceru, tak nemusí u notáře nic sepisovat. Po smrti otce odstanou každý polovinu. Asi ta situace bude jiná.

  5. Osobně mě to potkalo, tatínek mě vydědil. Ale upřímně řečeno, zpravovat jeho sbírku dopravních zbytečností (třeba cca 1,5 milionu železničních jízdenek) mi dlouhodobě působilo těžké spaní. Takže mu tam nahoru vlastně děkuji.

  6. Mám k tomu jeden dotaz.Podílel se člověk,domáhající se dědictví,nějakým způsobem na vytvoření majetku?Nebo snad jenom bral,dokud mohl?Připadá mi to jako pomoc těm,kteří stáli bokem a vzpomněli si až při smrti zůstavitele.Zákon straní těm horším!

  7. Já byl vyděděn matkou kterou jsem viděl 1x v životě.Je mi to fuk,protože bych dědictví stejně odmítl.Dostali to lidé se kterými prožila svůj život a já jim to přeju,mám svého dost.

  8. Proč člověk který má majetek který za života získal nemůže na sklonku života o tomto majetku rozhodnout? Proč se do toho … zákon neřešící ani city ani pocity člověka majetného. Je to stejně hloupé jako mnohá nařízení posledních dnů. Převod majetku je sice řešením ale situace se v závěru života může změnit a opravné řešení je buď nemožné nebo neskutečně náročné (věcná břemena a prokazování nedostatečné péče či zájmu o darovatele). Dvanáct let po soudech je pak řešením hlavně pro advokáty kteří Vám moc rádi pomohou. Jejich cena za to že jen otevřou ústa je jistě snesitelná. Zákony této země udržují člověka ve střehu. Pokud ne. Jistě bude nějaký paragraf překvapením v rozhodnutí orgánů. Rozume přepadni prosím ty kteří tě potřebují jen o tom neví.

  9. Zdravím, je nepříjemné dostat se do takovýchto situací, ale když už něco takového nastane, je dobré být připravený a řešit to včas. Možná by někomu mohl pomoci objasnit některé informace tento článek: https://www.cikr.cz/vydedeni/ Zaujalo mne tam, jaké jsou zákonné důvody k vydědění a co musí obsahovat prohlášení o vydědění.

  10. mně štve jedna věc. Mám tři děti a mám je ráda, ale máme s manželem byt ve společném vlastnictví. Když jeden z nás umře, tak tomu druhému bude patřit 1/2 bytu a a 1/4 z poloviny druhého partnera. Dětem by tedy měly každému připadnou také 1/4 z poloviny zemřelého. Konkrétně dnes i obyčejný byt 3+1 v paneláku stojí kolem 4000000,- Kč. Takže každé z dětí by mělo dostat půl milionu. Takže když pozůstalý partner chce zůstat ve svém bytě, tak by měl potomkům vyplatit 1,5 milionu. Takže pozůstalý bude muset prodat to co třeba celý život budoval a jít bůh ví kam. Spravedlivější by bylo, kdyby po úmrtí jednoho z partnerů zdědil vše druhý partner a děti by dědily aý po jeho smrti rovným dílem.

Napsat komentář: Pavel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.