Výnos přes 18 procent a bez daně. Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy

Názor
Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořicích státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta. Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent.
Spořicí dluhopisy v protiinflační variantě jsou letos opravdovým investičním „ternem“. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Pros srovnání, maximální dosažitelná úroková sazba se momentálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje kolem úrovně sedmi procent. Tyto bankovní produkty ale často svazuje řada omezujících podmínek.

Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořicí dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,47 milionu korun, pozn. aut.). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořicího státního dluhopisu

Z tohoto srovnání plyne, že spořicí dluhopisy v protiinflační variantě jsou letos opravdovým investičním „ternem“.  Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci.

PSALI JSME:
Dluhopis Republiky je pro příští rok nejbezpečnější ochranou před inflací

Česká národní banka (ČNB) letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 16,5 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořicích dluhopisů ji překoná. Výnos na Dluhopisech Republiky je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.

Lidé, kteří si protiinflační Dluhopisy Republiky pořídili v období před Vánoci 2020, třeba jako dárek pod stromeček, jak doporučovala tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, se mohou dočkat ještě o něco vyššího úročení, než je to osmnáctiprocentní.

PSALI JSME:
Bizarní video ministryně financí vyzývá k nákupu dluhopisů

Stejně tak lidé, kteří si je pořídili v loňské rekordní vlně zájmu, která vrcholila těsně před Štědrým dnem, do kdy bylo možné dané dluhopisy upisovat. Výši úročení těchto emisí, tj. emisí s daty 31. prosince 2020 a 3. ledna 2022, oznámí ministerstvo financí letos v listopadu, na základě říjnové meziroční inflace.

Noví zájemci o protiinflační spořící dluhopisy ale už mají smůlu. Fialova vláda se letos rozhodla od praxe vydávání těchto produktů upustit. Není se co divit, neboť na trhu si od mezinárodních investorů nyní na pět let půjčuje za zhruba 4,7 procenta, což je v porovnání s uvedenou hodnotou 18 procent skoro čtyřikrát nižší úrok.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vyplatí se teď k Vánocům darovat Dluhopis Republiky, jak to doporučuje ministryně financí?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Výkony investic do tematických akciových košů

Dánská on-line investiční banka Saxo Bank připravila aktuality o tematických akciových koších. Ukazuje se, že pokračoval neslavný vývoj z předchozích týdnů u kryptoměn, medicíny nové generace, zelené transformace, …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.