To indikuje možný cyklický nástup recese či až krize, stejně jako už zjevná nadvýroba osobních aut. Na druhou stranu globální motor a nálady investorů nasvědčují tomu, že zlaté časy pohádkového bohatnutí korporací se ještě nějaký čas udrží.
„Zažíváme dobu růstu dlouhou jako nikdy před tím,“ potvrzuje bankéř Radomír Lapčík z české Trinity Bank, která se z moravské záložny transformovala v banku a jíž za necelý rok privátní klienti přinesli na pět miliard korun. Podobně hovoří i další finančníci. I z analýzy České bankovní asociace vyplývá předpoklad, že už třeba v růstu cen nemovitostí musí (přece) přijít korekce. Banky se však éru levných hypoték snaží udržet co nejdéle, navzdory regulacím České národní banky (ČNB). Dá se říci, že zlaté časy ještě trvají, nálada je dobrá.
Mzdy sice rostou, ale reálná hodnota koruny klesá
Firmám pořád chybí lidi na práci, čili mají zakázky. A tak ani nepřekvapí sdělení Hospodářské komory, že zaměstnavatelé se chystají zvyšovat mzdy i v roce 2020. Nutno dodat, že je otázka, zda se lidi budou mít líp, protože ruku v ruce s tím rostou ceny hlavně opravdu potřebných věcí. Elektronika zlevňuje, to ano, ale máslo je už i za sedmdesát, a to ještě před rokem nás brali všeobecné mrákoty z padesáti korun.
Inflace se sice oficiálně maluje nízko, kolem dvou tří procent, jenže do koše se nezapočítávají právě třeba nemovitosti, které ovšem zdražily za pět let až o 70 procent v závislosti na lokalitě. Někteří finančníci proto reálné znehodnocení peněz odhadují kolem šesti až sedmi procent ročně.
Každopádně na výplatní pásce vypadají pro řadu spotřebitelů čísla pěkně. „Zatímco letos zvyšují firmy výplaty v průměru o 2 358 korun měsíčně, příští rok si zaměstnanci každý měsíc polepší průměrně o dalších 2 088 korun hrubého, tedy o dalších více než šest procent. Některé podniky budou výdělky zaměstnancům zvedat ještě výrazněji,“ informovala Hospodářská komora s odvoláním na data od zaměstnavatelů.
Podle analýz komory v příštím roce průměrná měsíční mzda přesáhne 36 300 korun. Zaměstnavatelé tak za pouhé čtyři roky zvýší mzdy už téměř o jednu třetinu. Zaměstnanci si příští rok měsíčně vydělají v průměru o 8 550 Kč hrubého více než v roce 2016. Po odečtení inflace příští rok průměrný čistý roční příjem zaměstnanců bude o více než 70 tisíc korun vyšší než před čtyřmi lety.
Dělníci si nejvíce polepší
Volných pracovních míst v ČR je nyní nejvíce v dějinách, na skoro 90 procent z nich ale není třeba ani maturity. Mzdy proto podle komory nejrychleji porostou hlavně montážním dělníkům a řidičům. Výrazně porostou výplaty také ve službách, v oblastech ubytování, stravování, ochrany a ostrahy, a to bez ohledu na kvalifikaci. Třetí skupinu budou tvořit řemeslníci.
Rekordní zvyšování mezd v poslední době velmi negativně doléhá na nejmenší zaměstnavatele, u kterých mzdy tvoří největší část nákladů. Ti se rychlými nárůsty výplat v posledních letech finančně vyčerpali a často si již nebudou moci další zvyšování mezd dovolit.
Důvodem je „přetahování“ zaměstnanců mezi firmami na vyšší mzdu, případně lepší pracovní podmínky vč. zaměstnaneckých benefitů, ale také „predátorské praktiky“, se kterými měla v posledních letech přímou zkušenost řada firem. Velké firmy tak kvůli nedostatku lidí na trhu práce přetahují zaměstnance právě malým podnikům. Příští rok tento trend kvůli omezeným prostředkům na mzdy v malých podnicích ještě zesílí.
Ekonomika bude postupně zpomalovat
Podle Českého statistického úřadu vzrostly tuzemské mzdy ve druhém čtvrtletí meziročně o 7,2 % v nominálním vyjádření a o 4,3 % v reálném vyjádření. Jedná se tak o velmi mírné zpomalení z temp 7,5 % nominálně a 4,7 % za první čtvrtletí, které byly revidovány o desetinku vzhůru. Mzdy ve druhém čtvrtletí tak byly 0,2 % nad tím, co čekala ČNB i finanční trh.
„Počítáme s tím, že česká ekonomika bude postupně zpomalovat a ruku v ruce s tím bude zpomalovat i tempo růstu mezd. Pro letošek počítáme s růstem mezd průměrným tempem 6,5 % po loňském nárůstu o 7,6 %. V příštím roce čekáme zvýšení mezd v průměru o 5,3 %,“ uvedl analytik Komerční banky Michal Brožka. Podle něho domácí ekonomika sice stále roste lehce nad svým potenciálem, ale na obzoru je výrazné riziko jejího zpomalení, a to i bez dalšího utažení měnové politiky.
To nepřímo potvrzuje i zpráva Česko-německé obchodní a průmyslové komory, která upozornila, že německá ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,1 procenta. Za poklesem stojí především slabší zahraniční poptávka, která dopadá na německý průmysl a export. Nejnovější čísla potvrzují nejistotu, kterou firmy a investoři signalizovali již v únorovém konjunkturálním průzkumu. Vyhlídky ekonomiky byly podle nich tak špatné jako naposledy v roce 2013.
