Výrazný pokles ekonomiky v prvním čtvrtletí potvrzen

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o dvě procenta.
Důležité bude také, jak si povede pro ČR klíčový automobilový průmysl. Poptávka po statcích dlouhodobé spotřeby typu automobilů může být totiž současnou krizí zasažena nejvíce. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice, které se snížily o necelých 10 %, následované spotřebou domácností, která byla nižší zhruba o 2 %.

Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády, která v souvislosti s expanzivní fiskální politikou vlády zaznamenala nárůst o výrazných 5 %, a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve, než u našich obchodních partnerů.

Na koronavirovou epidemii doplatila všechna odvětví s výjimkou stavebnictví, které zaznamenalo mezičtvrtletní nárůst přidané hodnoty o slušných 0,7 %. Nejvíce bylo zasaženo odvětví obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování, kde přidaná hodnota poklesla mezičtvrtletně o 5,4 %. K poklesu přidané hodnoty však došlo i ve zpracovatelském průmyslu, který se však s problémy potýkal i v minulém roce.

Ve srovnání s naší poslední prognózou je pozitivním překvapením zejména výsledek zahraničního obchodu. Vyšší než prognózovaný byl i meziroční růst vládní spotřeby a nepatrně vyšší pak i růst spotřeby domácností. Slabší meziroční růst oproti našemu očekávání naopak vykázaly fixní investice a nižší byla i tvorba zásob.

Zatímco v prvním čtvrtletí byla česká ekonomika paralyzována pouze v druhé polovině března, v druhém čtvrtletí byla restriktivní opatření v platnosti po dobu dvou měsíců a výraznější pokles HDP nás tak ještě čeká. V druhé polovině letošního roku by však již mělo dojít k postupnému oživení ekonomiky, které však bude do velké míry závislé na obnovení poptávky ze zahraničí.

Důležité bude také, jak si povede pro ČR klíčový automobilový průmysl. Poptávka po statcích dlouhodobé spotřeby typu automobilů může být totiž současnou krizí zasažena nejvíce. V letošním roce očekáváme pokles ekonomiky o 6,8 % a v roce příštím pak růst o 7,1 %. Více se dočtete v našich nových Ekonomických výhledech.

Ač vývoj domácí ekonomiky v prvním čtvrtletí je zhruba v souladu s prognózou České národní banky (ČNB), vývoj zahraniční poptávky v prvním čtvrtletí odpovídal spíše alternativnímu scénáři nové prognózy ČNB. Ten přitom počítá s dalším snížením základní úrokové sazby na technickou nulu. Vyšší propad ekonomiky našich obchodních partnerů by se totiž se zpožděním projevil v horší výkonnosti domácí ekonomiky. My očekáváme, že bankovní rada sníží dvoutýdenní repo sazbu na technickou nulu (0,05 %) na svém příštím zasedání v červnu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena