Hlavním problémem způsobujícím růst ceny AdBlue jsou zejména náklady spojené s výrobním procesem. Ten je velmi energeticky náročný, zejména co se týče spotřeby plynu, jehož cena v posledních týdnech násobně vzrostla.
Výrobní podniky na Slovensku, v Polsku či Německu tak nemohou své aktivity dostat do černých ekonomických čísel, aniž by výrazně nezdražily. Problémem je aktuálně i nedostatek jiných komponent pro výrobu, například průmyslových hnojiv. Producenti proto výrobu uzavřeli nebo výrazně omezili.
V Česku vznikla kvůli rostoucí ceně AdBlue podobná panika, jako na začátku pandemie. Loni v březnu zaznívaly hlasy, že mohou dojít potraviny. Lidé tak kvůli těmto obavám začali vykupovat ve velkém základní komodity a dělali si zásoby. Nyní byla situace obdobná, kvůli omezení výroby vznikla na tuzemském trhu panika, že AdBlue brzy nebude, začal se proto hromadně skupovat a jeho cena vylétla neúměrně nahoru.
Oficiálně je přitom této komodity na trhu dostatek. Oproti minulosti je však výrazně dražší. Z našich zkušeností odhadujeme, že situace se do dřívějších kolejí vrátí jen těžko a cena AdBlue příliš neklesne.
Přesněji se nejspíše bude v budoucnu pohybovat v cenové hladině zhruba dvakrát vyšší, než byla ta v první polovině letošního roku. Návrat na dřívější hodnoty se v horizontu nejbližších let nejeví jako reálný.
Růst cen energií a AdBlue je ve finále jen dalším projevem nevyhnutelného – lidé budou muset přijmout plošné zdražování jako prostý fakt. Postupně na to přistupují také všichni výrobci AdBlue, což se brzy projeví i na cenách zejména u kamionové dopravy. Technologicky přitom není možné v tomto segmentu z tohoto nepříjemného stavu utéct, neboť kamiony se bez AdBlue už jen kvůli přísným emisním limitům nerozjedou.
Toto odvětví logistiky se tak dostává do pasti – v minulosti kvůli snížení emisí dopravní firmy výrazně investovaly do obměny vozového parku směrem k motorům s nízkými emisemi, které vyžadují příměs AdBlue, aby se nyní musely vypořádat s nevyhnutelným zdražením.
Podobně je pak na tom i řada běžných uživatelů osobních vozů s dieselovými motory, kteří si tyto vozy pořídili primárně proto, aby ušetřili na pohonných hmotách.
Má tedy automobilový průmysl v těchto týdnech nějaké efektivní alternativy oproti klasickým palivům? Investovat namísto rodinného naftového vozu do elektromobilu je ekonomicky ještě náročnější, zároveň se často vůbec nezmiňují emise a energetická náročnost spojená s těžbou lithia či kobaltu pro výrobu takového vozu. U nákladní dopravy je pak toto řešení úplnou utopií.
Jednou z cest do budoucna může být vodík, ostatně i Tatra již vyvíjí nákladní vůz poháněný vodíkovými články. České prostředí však na vodík zatím není aktuálně připravené, když zde úplně chybí plnící stanice.
Pokud se proto bavíme o situaci tady a teď, není aktuálně možné jiné řešení než akceptování plošného zdražení a přetrvání vyšších cen do budoucna. Zdražení logistiky pak nutně znamená i zdražení všech produktů v obchodech či široké palety dalších služeb.
Autor je jednatel společnosti Adast
(Redakčně upraveno)
