Anketa ukázala, že studenti znají ty nejzákladnější bankovní produkty. Běžný a spořicí účet znali téměř všichni dotázaní (97 %), podobně dobře si vedlo i stavební spoření, které znalo 91 % studentů. Relativně vysoké znalosti se mezi studenty těší i penzijní připojištění (79 %). Nízkou znalost mezi studenty naopak vykazuje termínovaný vklad (44 %) nebo investiční produkty jako podílové fondy (37 %) a podřízený vklad, který zná pouze 8 % studentů.
Většina studentů uvedla, že si sama spoří (95 %). Nejčastěji si úspory ukládají na běžný nebo spořicí účet (79 %), část si spoří i na stavebním spoření (30 %) nebo v pokladničce (26 %). Čtvrtina studentů uvedla, že ke spoření využívají kryptoměny.
Právě s kryptoměnami se už setkalo 97 % studentů. Alespoň jednou do některé z kryptoměn investovalo 24 % studentů, dalších 27 % nad investicí do nich uvažuje.
Tento pozitivní vztah k investicím potvrdily i odpovědi na otázku, jak by studenti naložili s imaginárními 50 000 korunami od prarodičů, za které by si měli příští rok koupit dovolenou. 31 % uvedlo, že by peníze investovalo, aby se znásobila jejich hodnota. Více než polovina (51 %) by prostředky uložila na běžný nebo spořicí účet, 7 % dokonce na stavební spoření.
Kampeličky studenti téměř neznají
Při otázce na důvěru jednotlivým typům finančních institucí studenti jasně uvedli, že důvěřují bankám (90 %) a stavebním spořitelnám (80 %). Vztah k družstevním záložnám neumí posoudit více jak polovina dotázaných. Nižší míru důvěry vykazovaly také kryptoměnové burzy (45 %) nebo burzy s cennými papíry (38 %). Penzijním fondům pak důvěřuje 60 % studentů.
Důležitá je výše úroku i pojištění vkladu
Garanční systém také zjišťoval, co je pro studenty při volbě spořícího nebo investičního produktu důležité. Pro 99 % je důležitá výše úroků nebo výnosu investic, jako důležitou studenti označili i výši poplatků (97 %). Výše rizika je důležitá pro 93 % studentů a fakt, zda je finanční produkt pojištěný, označilo za důležitý 83 % dotázaných.
Naopak jako méně důležité obecně studenti vnímají to, zda finanční instituce působí delší dobu na českém trhu (jako důležité označilo 58 % studentů) nebo to, zda má s finanční institucí zkušenost někdo v jejich okolí nebo přímo oni sami (důležité pro 56 % dotázaných).
Více než polovina dotázaných studentů (54 %) věděla, že jsou jejich vklady v bankách, stavebních spořitelnách a družstevních záložnách pojištěny. Nejčastěji se to dozvěděli od svého okolí (32 %) nebo ze školy (16 %). Od své finanční instituce tuto informaci mělo dostat jen 6 % studentů.
To je teda blábol. Na středních školách žádní studenti nejsou (až na dvě málo početné vyjímky). Rozhodně osoby, které se na střední škole vzdělávají nejsou studenti. Na středních školách jsou pouze dvě malé skupiny studentů a tyto dvě skupiny studentů na středních školách učí. Jedna skupina je chvályhodná, protože se jedná o kvalifikované pedagogy, kteří si rozšiřují nebo zvyšují kvalifikaci. Druhá skupina není chvályhodná, protože se jedná o vyučující bez vysokoškolského vzdělání, které si ho teprve doplňují. Osoby, které se na středních školách vzdělávají se nazývají žáci, ale to jsou základní pojmy.