Průměrná nominální mzda se zvýšila výrazněji, o 6,9 procenta, než nominální mzda mediánová. Letos tedy nedochází tak jako po převážnou část loňského roku k tomu, že by růst mediánové mzdy převyšoval růst mzdy průměrné. Z tohoto titulu tedy nedochází tak jako loni k přivírání příjmových nůžek v české společnosti.
Ani z geografického hlediska se příjmové nůžky ve třetím čtvrtletí příliš nepřivíraly. I ve třetím čtvrtletí totiž byla průměrná mzda nejvyšší v Praze, činila 41 720 korun, avšak v metropoli současně průměrná mzda rostla ze všech krajů meziročně nejpomaleji, o necelých šest procent. Celorepublikově přitom průměrná mzda rostla o necelých sedm procent. To je však dáno vyšším základem, ze kterého mzda v metropoli roste.
Citelný růst mezd láká do Prahy další pracovníky, takže tam došlo ze všech krajů ČR k nejvýraznějšímu přírůstku evidenčního počtu zaměstnanců. S výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje v ostatních částech země docházelo ve třetím čtvrtletí naopak k úbytku evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvýraznější byl tento úbytek v Karlovarském kraji, i kvůli zmíněným nejnižším mzdám v ČR.
Za celý letošní rok reálná mzda v ČR vzroste v rozsahu mírně převyšujícím čtyři procenta. Právě svižný růst reálných mezd – tedy kupní síly obyvatelstva – i ve třetím čtvrtletí poháněl domácí spotřebu a udržoval silnou dynamiku maloobchodních tržeb. Domácí spotřeba byla klíčovým tahounem celé ekonomiky.
Růst mezd podporovala ve třetím kvartále nadále napjatá situace na trhu práce, který vykazoval nejnižší míru nezaměstnanosti od druhé poloviny 90. let a rovněž nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci zemí EU i OECD. Růst mezd navíc podporuje letošní nárůst minimální mzdy, a tedy i mezd zaručených, a letošní plošné přidávání státním zaměstnancům.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
