Cílem celonárodního mimořádného dotazníkového šetření bylo zjistit stavy učitelů v regionálním školství, konkrétně v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách.
Nešlo jen o aktuální počty učitelů a jejich kvalifikaci, ale také poptávku škol po nových učitelských pozicích v konkrétních oborech a regionech. Poptávané kapacity mohou vznikat například po učitelích odcházejících do důchodu nebo z důvodu rozšíření výuky.
Již dřívější analýza Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) potvrdila, že pokud nebudou přijata systémová opatření, české školství se v příštích letech může potýkat s vážnými personálními problémy.
Zatímco dříve dokončovaly studium každoročně čtyři tisíce studentů, v posledních letech je to přibližně o tisícovku méně. Jestliže tento trend bude pokračovat, do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů, školy jich ale budou potřebovat asi 113 tisíc.
„V oblasti školství se musíme opírat o data. Proto jsme spustili rozsáhlé šetření, které zmapovalo nejen aktuální situaci, ale pomůže nám také plánovat cílená opatření tam, kde jsou nejvíce třeba,“ vysvětlil ministr školství Mikuláš Bek.
Průzkumu MŠMT se zúčastnilo 8 694 škol, což představuje 99,7 procenta všech škol regionálního školství. Jeho prostřednictvím získalo ministerstvo informace o 177 734 učitelích, kteří v těchto školách působí.
Šetření odhalilo, že jejich průměrný věk je 47,4 roku. Velkou převahu tvoří v učitelských sborech ženy – přibližně čtyři pětiny. Kvalifikaci požadovanou zákonem splňuje 89,6 procenta učitelů, přičemž 68,7 procenta dokončilo vysokoškolské magisterské vzdělání.
Od roku 2019, kdy byl průzkum realizován naposledy, došlo k poklesu počtu kvalifikovaných učitelů, a to o necelá čtyři procenta. Regionální rozdíly jsou v tomto ohledu značné. Největší podíl kvalifikovaných učitelů působí ve Zlínském kraji (95,1 %), nejméně ve Středočeském kraji (82,6 %) a Praze (83,4 %).
Fakt, že je učitel kvalifikovaný, ještě neznamená, že učí předměty, na která má aprobaci. Nedostatek odborně připravených učitelů se dnes projevuje hlavně v chemii, fyzice, matematice, informatice a cizích jazycích.
Například na druhém stupni ZŠ má 70,5 procenta učitelů aprobaci pro výuku předmětu, který vyučují. V největší míře probíhá aprobovaná výuka v českém jazyce, přírodopisu a matematice. Nejméně aprobovaných kantorů je pak v mediální výchově, pracovních činnostech, v oblastech člověk a svět práce a výchova ke zdraví a v informatice.
V rámci všeobecných předmětů na středních školách pak má 87,9 procenta učitelů aprobaci pro výuku předmětů, které vyučují. Předměty, v nichž je nejméně aprobovaných učitelů, jsou stejné jako v případě druhého stupně ZŠ.
Získaná data hodlá ministerstvo školství využít jako základ pro plánování další vzdělávací politiky. Díky detailní analýze bude možné cíleně podpořit navyšování počtů studentů pedagogických fakult v oborech a regionech, kde je to nejvíce třeba.
V současné době,kdy žáci mají všechna práva,ale učitel žádná,bych nechtěla učit ani omylem.