Za největší zdroje stresu označují autoři průzkumu problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči. Podle jejich zjištění se zároveň prokázala souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků.

„Zajímavým zjištěním například je, že vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly,“ uvedl Jiří Mudrák z institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

„Klíčový faktor, který pracovní spokojenost učitelů ovlivňuje, je přitom podle našich zjištění kvalita vedení školy. Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,“ dodal Mudrák.

Rizikový syndrom vyhoření

Největším rizikem pro pracovní zdraví učitelů představuje zejména syndrom vyhoření. Výsledky aktuálního šetření ukázaly, že zdaleka nejvýznamnějším zdrojem vyhoření je konflikt mezi prací a rodinou, tedy obtíže při skloubení nároků obou těchto rolí. Tento konflikt vzniká z důvodu pracovního přetížení.

PSALI JSME:
Syndrom vyhoření: strašák nejen vytížených manažerů

„Opatření na podporu pracovního zdraví pedagogů a pedagožek by se proto měla zaměřit na zlepšení podmínek pro harmonizaci práce a rodiny a větší podporu při zvládání přemíry pracovních nároků, například těch administrativních,“ poznamenala Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu.

Výzkum, do něhož se zapojilo 1 768 pedagogů, z nichž dvě třetiny tvořily ženy, zároveň ukázalo některá pozitivní zjištění. Příznivou zprávou například je, že pedagogové druhého stupně základních škol mají vlastní osobní zdroje, které využívají pro lepší zvládání pracovních povinností a snížení rizika vyhoření.

„Hlavním takovým zdrojem je psychologický kapitál, který si můžeme představit jako obdobu finančního kapitálu, ale v oblasti psychických zdrojů. Pokud máme tohoto kapitálu dostatek, snadněji zvládáme každodenní výzvy,“ vysvětlila Zábrodská.

PSALI JSME:
Šikana mezi učiteli nezmizela. Kantoři si odnášejí dlouhodobé potíže

Optimismus i sebedůvěra

Psychologický kapitál podle ní zahrnuje čtyři klíčové prvky: Optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost. Jedinci s vyšším psychologickým kapitálem mají důvěru ve své vlastní schopnosti zvládat výzvy, jsou schopni vidět situace a problémy z pozitivního úhlu pohledu, stanovují si náročnější cíle a lépe se vyrovnávají s neúspěchy.

„V našem výzkumu se prokázal významný pozitivní vliv psychologického kapitálu na pracovní zdraví učitelů na několika různých úrovních,“ uvedla Zábrodská, podle níž lze psychologický kapitál cíleně trénovat.

„Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ dodala Kateřina Zábrodská. Připomněla, že kvalitní pracovní podmínky nelze omezovat jen na otázku platovou, ale je třeba rozvíjet i jiné oblasti.

PSALI JSME:
Učitelé ve stresu. České školství nemá systém, jak jim pomoci

Aktuální šetření potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky náročná povolání a nedostatky v pracovním prostředí se propisují do zdraví učitelů ve formě nadměrného stresu, vyhoření a snížené motivace, přičemž tyto psychické stavy snižují pedagogickou kapacitu učitelů.

Výzkum SYRI zároveň ukázal, že většina pedagogů je se svou prací spokojena, přičemž nejspokojenější jsou kantoři s využitím svých schopností, naopak nejméně spokojeni jsou se svým finančním ohodnocením.

Vysoká hladina stresu

Že jsou učitelé ve škole každý pracovní den vystaveni vysoké hladině stresu, dokládá také jiný průzkum, který provedla společnost WocaBee. Ta se dlouhodobě věnuje podpoře škol a učitelů zejména v oblasti výuky cizích jazyků.

PSALI JSME:
U syndromu vyhoření platí, že nic na světě nevznikne náhle

Až třetina dotázaných pedagogů považuje prožívanou úroveň stresu za vysokou až extrémní. Nemá část učitelek a učitelů se dokonce přiznala, že aspoň někdy zvažují právě kvůli vysokému stresu změnu profese.

Až 74 procent učitelů uvedlo, že je pro ně stresující nepřizpůsobivé nebo problematické chování žáků. O nízké motivaci žáků k učení jako o dalším ze stresových faktorů hovořilo 64 procent pedagogů zapojených do průzkumu.

Velkým problémem jsou i různorodé třídy, v nichž se musí učitelé věnovat žákům s různými poruchami učení spolu například s nadanými žáky. Mezi další stresové faktory patří komunikace s rodiči a nedoceněné sociální postavení učitele.

„V otevřených odpovědích v průzkumu učitelé bohužel často opakovali nedostatek respektu či dokonce nezájem o školní povinnosti dětí ze strany rodičů. Mnozí mluvili o celkově rostoucích požadavcích na práci učitele, které vytvářejí mimořádný tlak,“ uvedl Michal Ošvát, CEO společnosti WocaBee.

PSALI JSME:
Bereme málo, ale zůstaneme. Mladí učitelé nechtějí změnit profesi