Učitelé ve stresu. České školství nemá systém, jak jim pomoci

Analýza
Českému školství chybí soustavná péče o učitele, kteří ve své profesi čelí zvýšené míře psychické zátěže. Upozornil na to Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) ve zprávě, kterou má redakce FAEI.cz k dispozici. Podle jiného průzkumu nemalá část kantorů vážně uvažuje o tom, že tuto profesi do několika let opustí.
Učitelská profese je psychicky velmi náročná, stres se ještě prohloubil za covidové pandemie. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zvládání zvýšené psychické zátěže je podle institutu SYRI základní podmínkou k tomu, aby se učitelé byli schopni účinně bránit tlakům, které jsou na ně ve škole vyvíjeny a nepodléhali syndromu vyhoření.

Dlouhodobě se však ukazuje, že školy nejsou na takovou podporu připravené a nechávají na učitelích samotných, aby se naučili psychické zátěži čelit. Někteří učitelé na sobě systematicky pracují, jiní, zejména starší ročníky, obor opouštějí. To se podle Petra Hlaďa z institutu SYRI projevilo i v době pandemie, která přinesla velké změny ve formě výuky.

Chybí generační obměna

Statistiky podle Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik ukazují, že počty učitelů konstantně klesají. Částečně je to dáno tím, že je velká část učitelů na konci své profesní dráhy a nedochází k přirozené generační obměně. Například více než polovina středoškolských učitelů je starších padesáti let.

PSALI JSME:
Ostuda. Čeští učitelé vydělávají polovinu toho, co učitelé v Kostarice

„Covidová doba byla pro učitele zatěžkávací zkouškou. Velká pracovní zátěž, s níž se učitelé museli v době covidu vypořádat, vedla k poklesu jejich pracovní schopnosti. A tím pádem mohla vést i k rozhodnutí předčasně opustit učitelskou profesi či odejít do důchodu,“ poznamenal Petr Hlaďo.

České školství prošlo s covidem obrovskou a neočekávanou změnou. Ze dne na den museli učitelé přejít k distanční výuce. To s sebou neslo nejenom změnu ve způsobu výuky, ale i potřebu naučit se ovládat technologie, s nimiž do té doby učitelé běžně nepracovali.

„Průzkumy u učitelů ukázaly, že distanční výukou učitelé trávili více času než běžným vyučováním. Narostl jim zejména objem přípravy a komunikace se žáky a rodiči. Stres vedl k psychickému a fyzickému vyčerpání zejména u starších učitelů. Po návratu žáků do lavic nesmíme zapomínat ani na strach starších učitelů z nákazy covidem. Někteří se proto rozhodli svoji práci opustit,“ uvedl vědec z institutu SYRI.

PSALI JSME:
Vláda vsadila u školství na alibismus, prohlubuje budoucí nejistotu

Nedostatečná příprava

Stres a učitelské vyhoření, které je jeho důsledkem, jsou velice rizikové jevy, protože se promítají nejen do kvality výuky, ale i do celkového vztahu učitele k žákům. Podle expertů z institutu SYRI není v českém prostředí dostatečná ani příprava budoucích učitelů.

„Je spíše výjimkou, že jsou studenti učitelství seznamování s psychologií zdraví a psychohygienou. Zde je stále velký potenciál pro změny,“ upozornil Hlaďo.

Podle vědce jsou učitelé, kteří zátěž sami zvládají. Jiní si potřebu pracovat na svém duševním zdraví uvědomí až v okamžiku, kdy se u nich začne projevovat syndrom vyhoření.

Tedy v okamžiku, kdy začnou pociťovat pracovní únavu, nejsou schopni efektivně pracovat, k učitelské práci cítí apatii až averzi. Vědci z institutu SYRI se nyní zaměří právě na mapování toho, jak se pracovního zdraví učitelů promítá do podmínek učení žáků a jejich vzdělávacích výsledků.

PSALI JSME:
U syndromu vyhoření platí, že nic na světě nevznikne náhle

Podle Hlaďa by měli učitelé od vedení školy získat podporu při rozvíjení dovedností, jako je zvládání konfliktních a stresových situací, self-management či time-management. Ředitelé by měli v neposlední řadě také podporovat work-life balance učitelů, aby měli dostatek času na odpočinek, na svoji rodinu, rozvíjení zájmů.

„Celkově tedy můžeme říci, že by škola měla podporovat pracovní schopnost učitelů. Nejde pouze o to, aby učitel uměl dobře učit, ale aby měl dostatečnou duševní a fyzickou kapacitu vypořádat se s každodenními pracovními nároky učitelské profese,“ uvedl Petr Hlaďo.

Kromě poskytování dostatečného volna a vytváření příležitostí ke vzdělávání a osobnostnímu rozvoji, jak dodal, mohou školy svým učitelům poskytnout například služby kouče či supervizora. „Obojí by mohlo být pracovní náplní školních psychologů,“ domnívá se vědec.

PSALI JSME:
Co může způsobit dlouhodobý stres v zaměstnání

Vitální učitel

Vědci školám doporučují pravidelně monitorovat úroveň pracovní schopnosti učitelů a míru syndromu vyhoření. Nástroje na tento postup podle nich existují.

„Vedení škol by mělo na každého učitele nahlížet jako na osobnost a pracovní požadavky by měly být přizpůsobeny možnostem každého učitele. Jiné potřeby mají nastupující učitelé, jiné zkušení učitelé v produktivním věku či učitelé na sklonku své kariéry. Z toho je patrné, že podpora by měla mířit nejenom na starší učitele, ale na všechny věkové kategorie,“ uvedl Hlaďo.

Dodal, že vhodná jsou také opatření pro podporu work-life balance na pracovišti. Konkrétní tipy, jak podporovat pracovní schopnost učitelů, udržovat jejich duševní pohodu a předcházet syndromu vyhoření, vědci vypsali na webu vitalniucitel.cz.

Obecně přitom platí, že vitální učitel je ten, kdo je schopen úspěšně vykonávat svoji práci, zvládat pracovní změny, udržovat si duševní pohodu, plánovat své profesní cíle a pracovat na jejich naplňování. A při tom všem mít ze své práce radost a pocit užitečnosti.

PSALI JSME:
V roce 2019 si platově nejvíce polepšil učitel, nejméně horník

Každý pátý na odchodu

Podle červnového průzkumu společnosti GTS Alive, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, přitom každý pátý kantor chce do dvou let odejít ze školství. Za hlavní důvod označují to, že si lidé neváží jejich práce. S výší výdělku je většina spokojena. Nevyhovuje asi třetině, často hlavně v Praze, kde jsou vysoké životní náklady.

Průzkum ale nebyl reprezentativní, na otázky odpovídalo jen přibližně tři sta učitelů. Jeho cílem podle autorů bylo zjistit, jak vyučující vnímají ocenění své práce po náročném covidovém období.

Více než polovina pedagogů se podle průzkumu domnívá, že větší roli ve výši výdělků by mělo hrát odměňování vedením školy na základě kvality výkonu jednotlivých učitelů. Necelá třetina by v tom proti současnosti nic neměnila a jen menšina by vliv kvality práce učitele na jeho výdělek naopak zmenšila.

PSALI JSME:
Švédský učitel byl osm měsíců bez dávek. Kvůli českému úřadu

Zavřít reklamu ×
  1. jakoze by učitelé šli někam pracovat? kde by jim za papouskování toho samého dokola platili tolik jak za pár hodin práce ve škole? učitelé jsou vážně myšlenková spina

    • Nezlobte se prosím na mě, ale než někam napíšete svůj názor, na který máte samozřejmě právo, tak si to po sobě přečtěte. Asi jste ve škole nedával pozor nebo jste byl zrovna nemocný, když se probíralo psaní velkých a malých písmen. Nehaňte povolání, které jste si očividně nikdy nezkusil, tak jako většina. Dveře jsou otevřené každému, nic Vám nebrání v tom to zkusit, pokud ovšem máte adekvátní vzdělání. Pokud ne, tak si ho doplňte a jděte si to zkusit. Hezký den.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Přestože mzdy rostou, inflaci nedostihnou

I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží svým zaměstnancům zvyšovat mzdy, míru inflace tohle zvýšení nepokryje. Do slibného vývoje ekonomiky na začátku kalendářního roku zasáhla válka na Ukrajině, která přinesla …

Nezaměstnanost mírně stoupla

Podíl nezaměstnaných osob v srpnu stoupl o jednu desetinu na 3,4 procenta, po sezónním očištění to bylo 3,5 procenta. Počet uchazečů o zaměstnání se po sezónním očistění zvýšil na 254 tisíc, což bylo o 11 tisíc …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB