Využití offshore firem je stále složitější. Bez řádné likvidace se mohou stát Pandořinou skříňkou

Offshore firmy pomalu vycházejí z módy. Mohou za to změny legislativy, které se dotkly i jurisdikcí, jako jsou Seychely, Marshallovy ostrovy, Britské panenské ostrovy, americký Delaware, ostrov Jersey nebo Vanuatu. Loni v červnu se totiž lídři skupiny zemí G7 dohodli na podpoře globální sazby daně z příjmů právnických osob ve výši nejméně 15 procent.
Offshore firmy v zemích, které byly považovány za daňové ráje, pomalu vycházejí z módy. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Ministři financí skupiny G7 dosáhli historické dohody o reformě globálního daňového systému tak, aby vyhovoval světovému digitálnímu věku,“ citovala loni agentura Reuters britského ministra financí Rishiho Sunaka po dvoudenním setkání v Londýně.

„Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory,“ sdělil loni redakci FAEI.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

„Ve většině offshore států dnes požaduje legislativa řádné vedení účetnictví, podávání daňových přiznání a informace o daňovém rezidentství i konečných vlastnících,“ informoval včera naši redakci Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny PKF Apogeo.

PSALI JSME:
Daňové ráje už nadnárodní technologické firmy neochrání

Správa offshore společností se proto podle něj stává odborně náročnější i nákladnější, řada takových firem se proto v současné době nahrazuje jinými – méně rigidními nástroji a likviduje. „Nepotřebnou offshore firmu je ale nezbytné řádně zlikvidovat a vymazat z registrů, jinak může jít o budoucí ‚Pandořinu skříňku‘,“ upozornil Dobrovolný.

„Přestat se k offshore společnosti hlásit je asi podobně ‚chytré‘ řešení, jako přestat se starat o české s.r.o.,“ nabídl srovnání a dodal: „Registrační agent, sekretář či ředitel, kterým skutečný majitel přestal platit či s nimi komunikovat, si poradí celkem jednoduše – rezignují. Horší to může být se skutečným majitelem.

Ten se podle něj může objevit v příslušných registrech a databázích, nebo také po letech zjistit, že byl nominován jako ředitel firmy, která neplní ani základní zákonné povinnosti, a to se všemi z toho pro něj plynoucími důsledky.

„Obdoba povinnosti péče řádného hospodáře u ředitele a vlivných osob pochopitelně platí i v režimu Common Law (právo tvořené soudci skrze precedenty – pozn. red.) a jeho kombinacích, jimiž se řada offshore jurisdikcí řídí,“ vysvětlil manažer společnosti Smart Office & Companies.

PSALI JSME:
Spojené státy chystají obchodní válku proti daňovým rájům

Dobrovolný ale zároveň upozornil, že využití offshore firem je zcela běžnou praktikou nejen velkých, ale i středních hráčů. Offshore firmy obvykle slouží k ochraně soukromí vlastníka a získání určité míry anonymity.

Běžně používají offshory např. venture nebo tzv. seed kapitáloví investoři, kteří nechtějí podstupovat reputační riziko, kdyby jejich investice nevyšla, nebo naopak způsobit poprask a zvýšení ceny akcií, když do start-upu vstupuje renomovaný investor.

Jsou ale i jiné situace, kdy je zahraniční prvek v holdingu neocenitelný. Například když slouží jako nástroj pro ochranu před insolvenční šikanou, konkurenčními útoky, nebo pro účely ochrany soukromí.

„Při plánování nákladů na využití offshore společnosti je každopádně na místě zahrnout do úvahy nejen náklady na pořízení a provoz včetně odborného poradenství, ale právě i náklady související s řádnou likvidací takové entity,“ uzavřel Dobrovolný.

PSALI JSME:
Anonymizace vlastnictví: Daňový ráj můžete mít i doma

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.