Vyplývá to z průzkumu, který pro Československou obchodní banku (ČSOB) provedla v rámci Českého národního panelu agentura Nielsen. Nejsilnější obavy ohledně způsobu života v důchodu má takzvaná sendvičová generace (lidé ve věku 36 až 53 let, pozn. aut.), 55 procent z nich očekává výrazné snížení životní úrovně s odchodem do penze.
Oproti roku 2020 pak navíc celkově klesl počet lidí, kteří myslí, že se jejich životní úroveň příliš nezmění. U mladých z 39 na 34 procent, u sendvičové generace z 35 na 28 procent a u starších z 47 na 32 procent.
„Zesílené obavy generace 36 až 53 let z budoucnosti v penzi mohou vyplývat z toho, že již mají zkušenost s podporou vlastních rodičů případně prarodičů. Zároveň jsou citlivější na změny spojené s důchodovou reformou a se zabezpečením sebe a svých dětí na stáří,“ řekla Michaela Šmídová, výzkumná pracovnice Centra pro studium vysokého školství.
Postaráme se o sebe
I přes silné obavy o svou životní situaci v důchodu stále velká část populace věří, že se o sebe dokáže postarat sama. Například právě již zmiňovaná sendvičová generace se podle průzkumu na druhé spoléhat nechce především pro to, aby nebyla nikomu na obtíž.
Výrazně pak také klesl podíl lidí, kteří spoléhají na pomoc od dětí či vnoučat. U mladých z 29 na 16 procent, u sendvičové generace z 20 na 12 procent. Všeobecné přesvědčení, že se o sebe s odchodem do důchodu budou lidé muset postarat sami, ovšem postupně oslabuje.
Zatímco v roce 2020 se o sebe jednou v důchodu hodlalo postarat 48 procent zástupců mladé generace, dnes už to má v plánu pouhých 39 procent. U sendvičové generace klesl počet z 62 na 45 procent a u starších ze 70 na 53 procent.
Státní důchod i úspory
Podle průzkumu pro ČSOB se ve stáří hodlá na státní důchod spoléhat 58 procent starších obyvatel, u sendvičové generace to je 48 procent a u mladých už jen 31 procent. Mladí lidé si chtějí především naspořit – nejpopulárnějším nástrojem zatím zůstává penzijní spoření.
„Všechny generace vnímají důchod jako hlavní zdroj příjmu, rozdíl je spíše v tom, jaké mají kapacity a možnosti si zajistit další příjmy na penzi,“ řekla Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství.
„Češi vnímají penzijní spoření jako klíčový produkt pro zajištění na budoucnost. Z našich dat vyplývá, že v uplynulých letech se nám zvýšil počet mladých klientů do 26 let o téměř 20 procent,“ uvedla Marcela Suchánková, generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti. Dodala, že rovněž přibylo klientů, kteří využívají příspěvek zaměstnavatele a výrazně roste i naspořená částka – za posledních pět let o více než 40 procent.
Skoro 25 let v penzi
Podle důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení se stále prodlužuje doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Za posledních 20 let se tak protáhla zhruba o tři roky a pět měsíců. Muži v minulém roce pobírali starobní penzi průměrně 19 let a čtyři měsíce, ženy 28 let a sedm měsíců.
Zároveň s tím rostou i výdaje na důchody. V příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech státních výdajů. Na penzích se má vyplatit více než 700 miliard korun. Příjmy z důchodových odvodů výplatu nepokryjí, činit mají asi 660 miliard.
Zvyšování deficitů má brzdit zvyšování důchodového věku. Podle dřívějších informací o chystaných změnách by se ve 30. letech mohla začít věková hranice nastavovat každý rok lidem, kterým bude 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník. V penzi by se trávila v průměru asi čtvrtina života.
Náš vzor je USA. Pokud někdo spoléhá na státní důchod tak je vedle jak ta jedle. Stát má rok od roku větší státní dluh a na důchody nejde půjčovat donekonečna! Brzo zbude z důchodů jen nějaké minimum na žití. Dnešní důchodci mohou být v klidu. Hned to nebude. Spíš ti co půjdou za 10 let si mohou o důchodu nechat akorát zdát!!!
V sousedním Rakousku a Německu jde na důchody 12% hdp a zvládají to. . U nás 8,8% a máme obavy. Musí se tam vláda podívat jak to ti kluci ušatí dělají. Pžedně to ale nechce snižovat daně na dluh ale zvýšit složenou danovou kvotu.Podobně jako to mají v Rakousku a bude na vše,
Dokud budou mladí do 30-ti let studovat, do 40-ti let cestovat a v 50-ti letech si vzpomenou, že chtějí založit rodinu, tak se potom nemohou divit, že jim nemá kdo vydělat na důchody. Dnešní důchodci měli většinou ve 20 první dítě a pak následovalo minimálně ještě jedno až dvě. Proto mají důchod.
Mladí nemohou za šílené ceny bydlení,za drahé potraviny,drahé energie a vybavení pro dítě….Jen blázen si bude pořizovat více dětí do takové hrozné doby.