Vyplývá to z nové analýzy think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA, s jehož závěry se Finanční a ekonomické informace (faei.cz) měly možnost seznámit. Takzvaný policy brief řeší, jestli platit navýšené obranné výdaje na dluh, nebo zvýšit daně.
V případě, že jde o dlouhodobé zvýšení výdajů, je podle IDEA z čistě ekonomického pohledu nejefektivnější financovat je v počáteční fázi z daní a zadlužovat se pouze v časech přechodně vysokých výdajů.
Autoři analýzy uvedli, že základním principem je rozložit daňové zatížení v čase relativně rovnoměrně. Odkládání zvýšení daní by totiž v delším období generovalo výrazně vyšší pokřivení v ekonomice.
Každý rok o 0,2 procenta
Vláda začátkem března oznámila záměr v následujících pěti lety každoročně navyšovat obranné výdaje o 0,2 procenta HDP ročně, aby se v roce 2030 dosáhlo hranice tří procent. „Vláda přijala velmi důležité rozhodnutí, které se týká zajištění bezpečnosti České republiky,“ oznámil premiér Petr Fiala (ODS).
„Víme, že mezinárodní situace je velmi složitá. Procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a na tuto situaci reagovat tak, že na stůl položíme peníze a zbraně,“ sdělil Fiala.
Zdůraznil, že zvýšení prostředků na obranu je důležité z hlediska bezpečnosti. Podle ministerského předsedy je to naprosto nutné a nezbytné. A také minimálně nutné.
„Ale vedle toho je to také příležitost pro českou ekonomiku. Je to příležitost pro náš výzkum a inovace, jsou to peníze, které když dobře vynaložíme, tak z toho budeme mít prospěch nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti ekonomického rozvoje,“ řekl Fiala.
Doporučené zvyšování daní
Analýza IDEA ukazuje, že se kromě hypotetických úspor nabízejí pro financování vyšších obranných výdajů možnosti dvě: Zvýšení daní tak, aby nedošlo ke zvýšení veřejného dluhu, nebo zvýšení každoročních deficitů, a tedy veřejného dluhu.
Druhé řešení by však podle IDEA mělo za následek pouze odložení zvýšení daní do budoucna a bylo by pro ekonomiku výrazně nákladnější.
„Financování výhradně na dluh by pouze znamenalo odsun vyššího daňového břemene na později,“ uvedl Marek Kapička, spoluautor studie a ředitel Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. „Je efektivnější zvýšit daně hned a případný dočasný přebytek spořit v obranném fondu na horší chvíle.“
Analýza připomíná, že financování obranných výdajů po roce 2030 zůstává nejasné. Autoři proto pracují se dvěma scénáři. První je ten, že výdaje zůstanou na úrovni 3,1 procenta HDP. Druhý scénář předpokládá opětovné snižování výdajů, až se v roce 2050 vrátí na 2,2 procenta.
Simulace vycházející z obou scénářů ukazuje, kolik z těchto výdajů by mělo být optimálně hrazeno z daní a kolik z dluhu. V obou scénářích se podle IDEA ukazuje, že financování konstantní daňovou přirážkou je ekonomicky nejvýhodnější.
„Z čistě ekonomického pohledu je závěr jednoznačný: Pokud bude zvýšení obranných výdajů dlouhodobějšího charakteru (což je velmi pravděpodobné), je ekonomicky optimální skokově zvýšit daně již v roce 2026,“ uvedli autoři.
„Toto zvýšení daní by financovalo nejen postupné navyšování obranných výdajů do roku 2030, ale přechodně by sloužilo i ke tvorbě rezervy ve formě obranného fondu, odkud by se peníze na obranu začaly čerpat později,“ dodali.
Současně připomněli, že konečné rozhodnutí bude kombinací ekonomických a politických faktorů. „Podstatné je však rychlé vytvoření věrohodné a dlouhodobé strategie,“ zdůraznili autoři. Jen tak lze podle nich předejít zbytečně nákladným dopadům na veřejné finance.
„Mezinárodní příklady, například Švédsko nebo Japonsko, ukazují, že nárůst obranných rozpočtů je běžně financován právě vyšším zdaněním – nikoliv čistě na dluh, jak plánuje například Německo,“ dodali.
