Zajímavé je, že šetření s názvem Komorový barometr se uskutečnilo na přelomu ledna a února, tedy ještě před tím, než vláda počátkem března souhlasila s plánem na postupné zvyšování obranných výdajů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně až na úroveň tří procent v roce 2030.
Na otázky odpovědělo 548 manažerů z mikro, malých, středních i velkých firem napříč odvětvími. Výrazná většina z nich považuje obranné výdaje za důležité a pokládají je za ekonomicky přínosná.
„Český obranný průmysl má dlouholetou tradici a patří v mnoha segmentech mezi špičku v globálním měřítku. Současná geopolitická situace otevírá příležitosti pro jeho konjunkturu,“ uvedl Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR (HK ČR).
Důležité obranné investice
Připomněl, že válka na Ukrajině vyvolala poptávku po produktech českých firem na další desetiletí. „Důležité bude nejen posílení obrany východního křídla NATO, ale také obnova zásob, které již byly v konfliktu vyčerpány,“ sdělil Zajíček.
Čeští podnikatelé si podle něj tuto příležitost uvědomují a jsou připraveni zvýšenou poptávku uspokojit. Šetření ukázalo, že za důležité považuje výdaje na obranu téměř 83 procent podniků.
Přesně 46,5 procenta firem také věří, že výdaje na obranu zvyšují stabilitu ekonomiky a v důsledku ochotu investovat a obecně podnikat. Bezmála 26 procent pak vidí výdaje na obranu jako podporu českého zbrojního průmyslu a zaměstnanosti.
Jen přibližně 27 procent dotázaných si myslí, že finance by měly být využity jinak, například na snížení rozpočtového schodku nebo strategické investice.
Pokud jde o podíl obranných výdajů vůči výkonu české ekonomiky, téměř 43 procent dotázaných podporuje zvýšení nad současný dvouprocentní cíl NATO. Zhruba 28 procent by výdaje zvýšilo na tři procenta HDP a desetina dotázaných firem prosazuje dokonce čtyři procenta HDP.
Ještě vyšší podíl výdajů podporují asi čtyři procenta respondentů. Naopak téměř 25 procent firem se přiklání k ponechání současného dvouprocentního cíle a bezmála deset procent by cíl snížilo.
Výdaje do výzkumu a vývoje
Šest procent firem si pak myslí, že pro výdaje na obranu by neměl být stanoven žádný konkrétní cíl a jejich výše by tak byla čistě politickým rozhodnutím.
„Naše šetření potvrzuje, že podnikatelská sféra dobře ví, že investice do obrany nejsou jenom nutným výdajem, ale také příležitostí pro růst ekonomiky,“ konstatovala Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR.
„Dodatečné výdaje by mohly být nasměrovány do českého výzkumu a vývoje, zajistit stabilní zakázky pro české firmy a podpořit tak rozvoj tohoto strategického odvětví,“ dodala Janáková.
Předseda sekce obranného průmyslu HK ČR Lubomír Kovařík uvedl, že obranný sektor má potenciál růstu minimálně na dalších 10 až 20 let. „Z dlouhodobého hlediska tak mohou strategické investice do tohoto sektoru zlepšit konkurenceschopnost české ekonomiky a zajistit tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst,“ řekl Kovařík.
Výsledky Komorového barometru zároveň podle něj potvrzují závěry nedávno zveřejněné analýzy HK ČR, která ukázala, že přestože 80 procent českých občanů považuje obranu země za životně důležitou, pouze 39 procent ale věří, že česká armáda je na úrovni vyspělých západních zemí.
„To podtrhuje potřebu modernizace a investic do obranného sektoru, aby Česká republika dokázala efektivně čelit současným bezpečnostním výzvám,“ poznamenal Kovařík. Podle zmíněné analýzy generuje obranný sektor až jedno procento HDP a v roce 2023 dosáhl obratu přibližně 75 miliard korun.
Jedna koruna krát tři
Navíc každá koruna investovaná do obrany může vygenerovat až tři další koruny ve zbytku ekonomiky. „V českém obranném sektoru máme unikátní příležitost budovat stabilní a dlouhodobě prosperující odvětví,“ sdělil šéf komory Zdeněk Zajíček.
Výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek v únorovém rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že Evropa se musí ohledně bezpečnosti postavit více na své nohy. „Zatím ale vidím spíše politické deklarace než razantní změnu,“ upozornil Hynek.
Uznal ale, že se situace začíná zlepšovat. „Především ale díky tomu, že se snaží výrobci, kteří mají zakázky a dělají vše pro to, aby zakázky splnili. Opravdu mi tam ale chybí nějaká razantní změna ať už ze strany jednotlivých zemí Evropské unie, tak i ze strany Evropské komise,“ dodal Hynek.
