Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu

Názor
Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. 
Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Letos Češi kvůli koronaviru u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 120 korun za osobu. Celkově pak necelou miliardu korun, přesněji 900 milionů korun. Loni to však bylo více, přes miliardu korun.

Důvodem je celkově slabší poptávka, zapříčiněná koronavirovou krizí, omezení prodeje daná protipandemickými opatřeními a konečně také neochota některých lidí se na hřbitovy v tomto čase vůbec vydávat, opět kvůli riziku nákazy koronavirem, například při cestě MHD.

Jsou ale lidé, kteří i letos za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.

Každopádně všichni budou mít možnost pietní předměty nakupovat i zítra. Vláda tuto výjimku schválila v pátek. Výjimka platí pro stánky a obchody nabízející pietní zboží, jako jsou věnce či svíčky. Otevřeny mohou být také provozovny na zpracování kamene.

Přesto je z výše uvedených důvodů nutné letos počítat se slabší poptávkou po pietním zboží, kterou nyní registrují například květinářství.

Řada lidí, potenciálních zákazníků, také zřejmě nezaznamená, že obchody s pietním zbožím mají otevřeno právě i v neděli, což je den, na který zítra a pak v dalších týdnech mimořádně připadá plošný zákaz prodeje. Tento zákaz se přitom týká třeba i obchodů potravinářských řetězců.

Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka.

Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve.

Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše, než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý.

Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.

PSALI JSME:
Mladí podléhají Valentýnu, Halloweenu a zelenému Patrikovi. Dostávají tradiční české svátky na frak?

V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: První je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.

Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zloději dnes na hřbitovech rozkradou až desítky milionů korun

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.