Nový občanský zákoník oproti předchozí legislativní úpravě zrušil limit 5000 Kč, do jehož výše mohla být škoda nahrazena. Tento limit se vztahoval i např. na odcizený automobil z hlídané garáže.
1. Nenechte se odradit upozorněním, že se odložené věci se neručí. Provozovatel služeb, kde se odložení věcí předpokládá, za ztrátu či zničení odpovídá vždy, a to i přes limit 5000 Kč, který byl zrušen v novém občanském zákoníku.
2. U odložených věcí musí být splněna podmínka, že jsou umístěny na správné místo (skříňka v šatně). Pokud toto místo není výslovně určeno, stačí si odložit věci na místě k tomu obvyklém.
3. Za věc odloženou se nepovažuje taková, kterou má návštěvník ve své bezprostřední dispozici, takže ji můžete opatrovat.
4. Škody se domáhá ten, jemuž byla způsobena, nemusí to být primárně majitel.
5. Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději však do patnácti dnů po dni, ve kterém se poškozený o škodě musel dozvědět.
Odpovědnost je jasná
Občanský zákoník poskytuje návštěvníkům určitých provozů ochranu před rizikem, že jim vznikne škoda, protože jsou nuceni odkládat věci, aby mohli využít nabízené služby, a ztrácejí nad nimi kontrolu.
Pravidlo platí např. pro restaurace, kadeřnictví, zdravotnická zařízení, školy, divadla a kina, bazény, kluziště, samoobsluhy (odkládání tašek), ale i hlídaná parkoviště v obchodních centrech. Tam všude odpovídá za odložené věci provozovatel a z této povinnosti se nemůže vyvázat. Pouze za určitých okolností může poukázat na podíl poškozeného na vzniku škody.
Na určené či obvyklé místo
Škoda totiž může být, byť jen z části, způsobena i chováním poškozeného. U odložených věcí musí být splněna podmínka, že jsou umístěny na správné místo (skříňka v šatně). Pokud toto místo není výslovně určeno, stačí si odložit věci na místě k tomu obvyklém. V případě garáží platí známé, že auto není trezor, a proto se ochrana vztahuje pouze na samotné dopravní prostředky a jejich příslušenství, nikoli věci do auta vnesené (telefon, počítač, oblečení).
Naproti tomu lze požadovat náhradu, když se z věšáku neztratí kabát, ale cennosti v něm ponechané. Je to sice chování nezodpovědné, ale ani to nedělá z poškozeného viníka. U soudu, pokud se obě strany nedohodnou, však bude pravděpodobně přihlédnuto k tomu, jak poškozený splnil povinnost chránit si své zájmy. Navíc za věc odloženou se nepovažuje taková, kterou má návštěvník ve své bezprostřední dispozici, takže ji můžete opatrovat.
Škodu snižuje soud
Soud může náhradu škody přiměřeně snížit, pokud zohlední např. to, jak ke škodě došlo, zda zcizený předmět odpovídá charakteru navštíveného provozu (šperky při návštěvě bazénu). Posuzuje také osobní a majetkové poměry poškozeného, ale i člověka, který škodu způsobil či za ní odpovídá. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně nebo např. zaměstnanci provozovatele.
Škody se domáhá ten, jemuž byla způsobena, nemusí to být primárně majitel. Musí však doložit, že se v provozu zdržoval oprávněně se záměrem využít nabízené služby nebo jako doprovod takové osoby.
Nejpozději do 15 dní
Právo na náhradu škody musí být uplatněno u provozovatele bez zbytečného odkladu, nejpozději však do patnácti dnů po dni, ve kterém se poškozený o škodě musel dozvědět. Pro způsob uplatnění není stanovena písemná forma, lze se jí tedy domáhat i ústně, v tom případě raději minimálně před svědky.
Nedodrží-li poškozený tyto lhůty a provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas, soud poškozenému právo na náhradu škody nepřizná.
