Tento krok, který by byl chápán jako obrana proti velkému tlaku na skokové posílení koruny, by měl s největší pravděpodobností za následek, že by se banky začaly bránit vkladům i drobných střadatelů a zavedly by záporné sazby také běžných účtů. Střadatelé by si tedy začali připlácet za možnost mít v bance uložené úspory.
Odborníci však varují před zavedením záporných sazeb, protože zvýhodňují dlužníka oproti střadateli. V České republice mají domácnosti uloženo u bank o polovinu prostředků více, než mají vypůjčeno. Nízké sazby proto většinu obyvatel poškozují.
Tento krok by však poškodil i domácí banky. Vedl by k poklesu jejich zisků, protože volné peníze klientů by mohly zhodnocovat obtížněji než teď, ale náklady spojené s jejich správou by se nezměnily. Situaci bankám komplikuje i to, že si kvůli konkurenčnímu boji nemohou dovolit přenést záporné sazby plně na klienty.
Analytici očekávají další snížení úrokových sazeb ECB, které se nyní nacházejí na úrovni mínus 0,3 procenta. Pokud k tomu opravdu dojde, přistoupí podle nich k záporným úrokovým sazbám poprvé v historii také Česká národní banka a nebo bude muset intervenovat proti vlastní měně.
Pokud by Česká národní banka nechala své sazby na úrovni 0,05 procenta, kde je drží od listopadu 2012, přitáhla by koruna ještě větší pozornost zahraničních investorů, protože by na rozdíl od eura neztrácela hodnotu. Dalším faktorem, který bude při obtížném rozhodování brát ČNB v potaz, je dlouhodobý cíl udržet inflaci na dvou procentech.
