Zájem Čechů o investování ve fondech meziročně znatelně poklesl

Názor
Majetek, který mají Češi uložen v podílových fondech, stoupl během tří uplynulých čtvrtletí letošního roku o necelých patnáct miliard korun, na 498,4 miliardy korun ke konci září. Jde o výrazně zpomalení přílivu nových prostředků do fondů. Loni od ledna do září totiž do nich přiteklo bezmála 40 miliard korun, jak vyplývá z čerstvých informací Asociace pro kapitálový trh (AKAT ČR).
Popularita fondového investování sice mezi Čechy roste, ale za západní Evropou nebo Spojenými státy nadále výrazně zaostáváme. Foto: wikiwand.com

Ztráta dynamiky růstu objemu investovaných prostředků souvisí se silnou kolísavostí finančních trhů celého světa, která je patrná prakticky od začátku letošního roku. Nepříznivě působí také růst úrokových sazeb zejména ve Spojených státech, který je klíčovým důvodem citelného poklesu zájmu o investice hlavně v dluhopisových fondech.

Dluhopisové fondy v Česku zaznamenávají letos zdaleka největší odliv prostředků ze všech druhů fondů. Od ledna do září z nich odteklo 17,1 miliardy, zatímco ostatní druhy fondů – až na strukturované – vykázaly naopak čistý příliv prostředků.

PSALI JSME:
Podílové fondy? Na loňské výnosy zapomeňte, letos prodělávají

Popularita fondového investování sice mezi Čechy roste, ale za západní Evropou nebo Spojenými státy nadále výrazně zaostáváme. Loni ke konci roku představovala finanční aktiva investičních fondů v ČR 8,1 procenta hrubého domácího produktu.

V západní Evropě ani v Severní Americe prakticky nenajdeme zemi, kde by byl tento podíl nižší, nebo alespoň srovnatelný. Třeba v Rakousku činil loni ke konci roku daný podíl 48,7 procenta, v Německu 61,1 procenta, ve Francii 77,5 procenta, v Dánsku 110,7 procenta a v USA dokonce 118,9 procenta. V podílových fondech investuje v nich přibližně každý sedmý Čech, a to v průměru 20 až 25 tisíc korun ročně.

PSALI JSME:
Průměrný Čech je nejbohatší z celé východní Evropy

Poměrně nízký podíl peněz ve fondech v poměru k hrubému domácímu produktu je charakteristický pro celý bývalý východní blok. V zemích, jako je Rusko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko, je ještě nižší než u nás. Pro celý bývalý východní blok platí, že bohatství obyvatelstva je tam nižší než ve většině západní Evropy, takže lidé mají v průměru méně peněz, které mohou investovat.

Zejména starší generace zemí bývalého východního bloku má pak poměrně malé zkušenosti s kolektivním investováním, neboť podstatnou část svého života prožily v socialismu, kdy vrcholem „investování“ bylo uložení peněz na vkladní knížku. V ČR se navíc specificky přidává nedůvěru Čechů v kapitálové trhy kvůli negativním zkušenostem z 90. let s tehdejšími privatizačními fondy.

Dalším souvisejícím problémem je pak nízká úroveň rozvinutosti kapitálového trhu. Příliš nepomáhají ani politici, kteří se zdráhají provést důchodovou reformu takového rázu, která by posilovala kapitálový pilíř spoření.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Trhy jsou v korekci, co bude dál?

Probíhající napětí na Blízkém východě se spolu s výhledem na vyšší úrokové sazby po delší dobu („higher for longer“, pozn. aut.) přenášejí negativně na globální finanční trhy. Ty se tak nacházejí v pásmu poměrně …

Do čeho investovat v době války?

Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O kolik zdražil řízek, guláš nebo smažák. Velké srovnání cen

Analýza
Restauracemi se v úvodu roku prohnala vlna skokového zdražování způsobená zvýšením DPH. Navzdory klesající inflaci jsou březnové ceny v průměru o osm procent vyšší než před rokem. O kolik ale za posledních pět let zdražila běžná jídla, jako je svíčková, řízek nebo guláš? Společnost Dotykačka poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) detailní údaje o růstu cen vybraných pokrmů.