Stále však jde o vyšší číslo než v dřívějších letech, což svědčí o rostoucím významu LPG, a to zejména v souvislosti s odstávkou starých kotlů na tuhá paliva. Podle dat Celní správy v Česku loni spotřeba LPG celkově rostla. Je to zásluha především zvyšujícího se zájmu o LPG pohon v segmentu osobních automobilů.
Spotřeba autoplynu totiž loni meziročně vzrostla asi o 13 procent.
Není divu, dle údajů Svazu dovozců automobilů loni opět rostl počet nově registrovaných vozů na autoplyn.
Celkem byly registrovány 3 966 LPG vozů, což je meziročně asi o tři čtvrtiny více.
Česká asociace LPG navíc odhaduje, že dalších 6 500 vozů bylo na LPG dodatečně přestavěno.
V případě topného LPG eviduje Celní správa za rok 2022 mírný pokles spotřeby. „Zatímco v roce 2021 dosáhl objem LPG spotřebovaného na vytápění rekordní hodnoty a meziročně narostl o 14 procent, loni nastal mírný pokles. Neznamená to ale, že by bylo LPG na ústupu, spíše naopak,“ informoval Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Rostoucí zájem o vytápění kapalným propanem v roce 2022 potvrzují i dodavatelé LPG. „Počet zákazníků, kterým vozíme LPG, loni opět rostl v segmentu plynových láhví i zásobníků, celkově asi o pět procent. Evidujeme ale pokles spotřeby. Domácnosti využívající propanový zásobník loni odebraly průměrně 0,9 tuny propanu oproti 1,1 tuny v roce 2021,“ uvedl Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Loňský rok byl kvůli plynové krizi charakteristický též velkým zájmem ze strany firem, které si zásobníky naplněné kapalným propanem pořizovaly buď jako záložní zdroj pro případ výpadku dodávek zemního plynu, nebo na LPG ze zemního plynu přešly. Zlevnění zemního plynu nicméně způsobilo, že velký podíl firem od záměru přejít na propan ustoupil nebo realizaci zatím odložil.
„I tak ale mnoho zákazníků, včetně významných zahraničních podniků, na propan přešlo. Důvodem bylo např. zásadní odmítání spotřeby ruského zemního plynu, cenová výhodnost propanu, včetně jeho vyšší výhřevnosti, a nezávislost dodávek média a tím zajištění provozu společnosti bez obav ohledně dostatku zemního plynu v systému,“ sdělil Tomáš Němec, generální ředitel společnosti Tomegas.
Příkladem je společnost Hartmann – Rico, která nedávno informovala, že loni investovala do diverzifikace zdrojů tepelné energie dvacet milionů korun. Ve všech třech výrobních závodech v Česku tak v roce 2023 využívá jako hlavní zdroj tepla LPG. Diverzifikace měla jak etický, tak i ekonomický důvod. Letošní úspory by se měly pohybovat řádově v milionech korun.
Od září 2024 začne platit odložený zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Podle hrubého odhadu ministerstva životního prostředí je v současné době třeba vyměnit ještě 150 tisíc starých neekologických kotlů. A právě v modernizaci vytápění starších objektů bude hrát LPG nadále důležitou roli. Jde zejména o lokality, kde není dostupná plynová přípojka.
Avšak nejde jen o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Přestože má Česko relativně hustou distribuční síť zemního plynu, například v Jihočeském nebo Středočeském kraji je vysoký podíl neplynofikovaných obcí. I v zasíťovaných lokalitách může dávat větší ekonomický smysl instalace propanového zásobníku. Vybudování nové přípojky zemního plynu totiž může být extrémně drahé.
Také LPG musí reagovat na odklon od fosilních zdrojů a tlak na dekarbonizaci. I v Česku už se proto setkáváme s bioLPG, byť zatím v minoritním množství. V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. „Letos se předpokládá evropská produkce bioLPG o objemu asi 200 tisíc tun,“ uvedl Jiří Karlík.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
