Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla hodnoty 34 271 korun, což je pouze o 160 korun více než ve stejném období před rokem. „Nominální průměrná mzda rostla meziročním tempem 0,5 procenta, což vzhledem k velikosti inflace znamená, že reálná průměrná mzda klesla o 2,5 procenta. V dalších čtvrtletích lze očekávat růst nezaměstnanosti, který bude snižovat tlak na růst mezd. Reálná výše mezd se tak může dál snižovat,“ vysvětluje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Zaměstnanci se podle něj bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. „Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb,“ říká Křeček.
Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysoko příjmovými skupinami obyvatel
„Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd,“ uvádí ekonom.
„Ten vyjadřuje hodnotu mzdy, kterou dostává zaměstnanec přesně uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše svých mezd. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl medián mezd hodnoty 29 123 korun, což je o 0,2 % méně, než ve stejném období před rokem,“ doplňuje Křeček.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), podtrhuje, že meziroční růst průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR v letošním druhém čtvrtletí poprvé od posledního čtvrtletí roku 2013 nepokryl inflaci. „Tehdy propad činil 3,1 procenta,“ připomíná ekonom.
Plnému projevu koronavirové krize podle Kovandy zabránila rozsáhlá vládní opatření na podporu ekonomiky, poptávky, zaměstnanosti, a konec konců tedy i samotné mzdové úrovně. „V rámci programu Antivirus stát doplácel 60 až 80 procent mzdy zaměstnanců podnikové sféry. Stát ve druhém čtvrtletí přispíval na mzdu bezmála 800 tisícům zaměstnancům soukromé sféry,“ dodává ekonom.
Podle Kovandy tím stát uměle a na dluh navyšoval mzdovou úroveň oproti situaci, jež by nastala bez této pomoci. „Mzdy se ve druhém letošním propadly méně výrazně než bez existence podpůrných opatření státu i proto, že dění na pracovním trhu se například kvůli standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě vyvíjí s určitou setrvačností,“ konstatuje.
Umělé udržování nízké míry nezaměstnanosti na jednu stranu pomáhá snižovat pokles celkového objemu vyplacených mezd, ale na druhou stranu tím vzniká větší tendence ke snižování průměrných výdělků, když nedochází k významnějšímu propouštění nízkopříjmových skupin. „Mzdový vývoj by měl zůstat i v dalších čtvrtletích utlumený,“ myslí si ekonom Komerční banky Michal Brožka.
Řada firem podle něj bude nucena šetřit na mzdových nákladech. „Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor,“ predikuje ekonom.
Jistý optimismus jako jediný z oslovených ekonomů vyjádřil Štěpán Křeček z BH Securities: „Díky plánované změně daňového systému se zvýší čisté mzdy zaměstnanců, i když jim zaměstnavatelé nezvýší hrubé mzdy. To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla.“
