Jak se vyhnout horentním účtům za topení? Řešením může být Trombeho stěna

Téma týdne
Jak zajistit v domě teplo s využitím slunečního záření, ale bez fotovoltaiky? Řešení existuje už 141 let. Nejvíce se využívá v jižní Francii, u nás je zatím prakticky neznámé.
Jednu z prvních Trombeho stěn v Česku má na svém domě Netunicích u Plzně Tomáš Merxbauer. Foto: Envic

Zatím je venku ještě teplo. Zatím. Ale podzim a zima přijdou, na to si můžeme s klidem vsadit. Následovat bude jaro, kdy se taky moc neohřejeme… Zkrátka budeme muset doma topit. A s tím je spojena další jistota: Bude to drahé.

Bytové domy příliš možností výběru mezi alternativami topení nenabízejí. Elektřina nebo plyn, případně externí dodávky, v ideálním případě z teplárny na biomasu.

Obyvatelé rodinných domů jsou na tom podstatně lépe. I ti, kdo zatím měli doma kamna jen proto, aby v nich mohli občas zapálit oheň kvůli atmosféře, teď staví dřevníky a pořizují do nich zásoby paliva. Lesy naštěstí rostou dál, na lipské burze se s nimi nešmelí a žádný vzteklý kremelský trpaslík nemá vliv na to, jak stromům přibývají letokruhy.

Stačí černý nátěr a prosklení

V roce 1881 si nechal Edward Mors ve Spojených státech amerických patentovat systém, kterému se dnes říká Trombeho stěna. První praktické realizace se totiž jeho vynález dočkal až v roce 1964 a zasloužili se o to Francouzi Felix Trombe a Jaques Michele.

Základ systému tvoří jižně orientovaná masivní zeď stavby, která je natřena černou barvou, aby lépe absorbovala sluneční energii. Před ní je umístěna prosklená stěna, která uzavírá vzduchovou mezeru. Vnitřní prostor domu je se vzduchovou mezerou spojen otvorem v dolní a horní části Trombeho stěny, oba otvory je možné uzavřít klapkami a regulovat tak proudění vzduchu.

První stěna vznikla v rámci projektu solárního pasivního domu. Měl předvést, kolik možné využitelné energie se nachází ve slunečních paprscích. V domě se nacházelo více solárních systémů, které zastupovaly funkci běžných zařízení na vytápění, ohřev vody nebo klimatizaci.

Pohlcené sluneční záření z poloviny zahřívá vzduch a druhá polovina se uchovává ve stěně jako teplo. Vyhřívání pokračuje od teplé stěny ještě celou noc. V létě se záklopkou uzavře otvor u stropu a tím se uvolní otvor ven. Horký vzduch stoupá a uniká otevřeným otvorem. Ilustrace: Envic

Pohlcené sluneční záření v Trombeho stěně z poloviny zahřívá vzduch a druhá polovina se uchovává ve stěně jako teplo. Vyhřívání pokračuje od teplé stěny ještě celou noc. V létě se záklopkou uzavře otvor u stropu a tím se uvolní otvor ven. Horký vzduch stoupá a uniká otevřeným otvorem. Na jeho místo proudí do místnosti chladný vzduch otvorem v severní stěně.

Na základě dlouholetých zkušeností se uvádí, že v jižní Francii uspoří celoročně asi polovinu spotřeby paliva.

Dovnitř Trombeho stěny lze zabudovat i jednoduchý systém pro předehřev vody. Stačí na stěnu mezi sklo a zeď připevnit trubky natřené na černo. Ty musí být z materiálu, který dobře vede teplo, tedy obecně kov, nejlépe však hliník nebo měď.

PSALI JSME:
Jak nejlevněji vytopit dům? Dřevo vyjde 12krát levněji než elektrokotel

Jedna z prvních v republice

Jednu z prvních Trombeho stěn v ČR má na svém domě Netunicích u Plzně pan Tomáš Merxbauer. Postavit ji navrhl projektant. „A k jeho údivu jsme to opravdu realizovali. Přišlo nám to jako dobrý nápad. Stěna při plném osvitu dává 16 kW tepla,“ vzpomíná Merxbauer.

„Sice není možné teplo kumulovat jako u solárních panelů, ale to nám nevadí. Přijde mi to lepší, protože se ohřívá přímo vzduch,“ míní Merxbauer.

Na jaře a na podzim, když svítí slunce, není podle něj třeba v domě téměř vůbec přitápět. „Kvůli tomu, že tu nebydlíme nastálo a jezdíme sem jen na chalupu, jsme chtěli stěnu využít i k tomu, aby se teplota v domě přes zimu udržela nad nulou, a to se bohatě splní,“ uvádí Merxbauer s tím, že jinak topí v kachlových kamnech.

„Proti původnímu projektu jsem si navíc přidal ještě jednu součástku na ohřev vody, díky níž se v létě ohřeje 150 litrů na 40 stupňů během jediného dne,“ popisuje.

Na jaře a na podzim, když svítí slunce, není třeba v domě téměř vůbec přitápět. Ilustrace: Envic

Podobná stěna mohla vzniknout už za socialismu v Přešticích na Domě dětí, kde ji navrhoval stejný projektant. Projekt ale nevyšel. Soudruhům se totiž nelíbila černá barva omítky, která je pro stěnu stěžejní.

Kolik to stojí?

Ano, podobnou službu nabízejí solární panely. Mají vysokou účinnost, a proto stačí poměrně malá plocha. Jsou schopny velmi dobře využívat i rozptýlené sluneční záření a díky složité technologii mají minimální ztráty. Navíc nezasahují do izolace domu. Kromě zdí se dají umístit na střechy domů, místo výplně plotů a na další nezastíněná místa.

Vyjdou ovšem násobně dráž, než Trombeho stěna. Dále je nutné počítat s rozvody teplonosného média a prostorem pro zásobník teplé vody, popřípadě výměník. Trombeho stěna stojí podle rozsahu maximálně desítky tisíc. Její návrh je při znalosti vhodných materiálů snadný a lze ji postavit i svépomocí.

PSALI JSME:
Ukončení podpory plynových kotlů se týká i propanového vytápění

Zavřít reklamu ×
  1. Otázka: proč ohřívat vodu v zásobníku elektřinou ze solárních panelů na vlastním domě? Nešlo by používat elektřinu z obnovitelných zdrojů v době, kdy je jí nadbytek? Distributoři elektřiny by museli nabídnout lidem elektroměry schopné ovládat spotřebiče podle aktuální ceny elektřiny. Ví někdo, proč se o takovém řešení u nás zatím ani nemluví? Přece současné dvousazbové elektroměry a dvokanálové HDO jsou technický pravěk a ekonomický nesmysl, když ceny proudu v NT a ve VT jsou u většiny dodavatelů stejné.

    • Pan redaktor bohužel nerozezná rozdíl mezi solárním panelem a solárním kolektorem. O tom o čem píše jsou solární kolektory.

  2. Opravdu pěkný článek, jen kdyby do toho autor netahal politiku a kremelského trpaslíka….to bylo trapné, navíc on v cenách energií prsty nemá.

  3. Hmmm bezva, viděl jsem za rok už asi 1000 řešení jak řešit rodinný dům, ale ani jedno, jak si zatopit bez plynu v činžáku či paneláku v Praze, Brně, Plzni…. Kdybych bydlel v domě na vesnici, tak si prostě seženu dřevo a kamna a nemusím překopávat celý dům kvůli tepelnému čerpadlu nebo takovéto stěně – topení dřevem vyjde to na zlomek ceny a je to jednoduché. Většina řešení, které se dnes propagují je vhodná tak pro novostavby rodinných domů – možná víc jak polovina lidí ale nebydlí v rodinných domech a ti co bydlí nemají miliony, aby je celé přestavěli… Takže zajímavé, ale pro drtivou většinu lidí k ničemu.

    • A to je právě dobře, protože pokud by všichni měly domky, cena dřeva by byla jinde. Dominance vždy přitahuje zájmy spekulantů. Máte pravdu, většina nových technologií a řešení se dá aplikovat na novostavby, a to je moc dobře. Od někud se musí začít. A také máte pravdu, dřevem topit vyjde na zlomek ceny. Postavil jsem si pasivní domek, a nestačím se divit jak to všechn krásně funguje. Trošku jsem o fyzikálních jevech přemýšlel před samotnou realizací. Zvládnul jsem teplo, světlo a retenční vodu. Náklady klesly tak, že je nevnímám.

  4. mě by zajímalo, jak se to chová v létě, když v podstatě na tu stěnu bude pálit sluníčko celý den a třeba i 50 stupňů celsia…

    • Již někdy kolem roku 1970 se o tom psalo – bylo to míněno jako doplňkové řešení tehdy ( ze současného pohledu) velmi levného vytápění. Např. chaty nebo chalupy obývané jen nárazově a tímhle způsobem temperované. Někdy v méně dokonalé variantě – např. okenice mít z vnitřní strany oken a načerněné. nebo využití prosklené verandy v chatě také s vnitřními okenicemi. V létě, při pobytu jsou okenice samozřejmě otevřené a netopí. Šlo tedy o temperování, nikoliv vytápění

    • Těch posledních, za účelem vytápění sluncem jsem si před 25lety postavil verandu v patře orientovanou čelem na JJV a boční stěnou na JJZ – prosklená čelní stěna 5*5m i boční 1,8*2,5 a šikmý strop makrolon 5*2m.
      V létě se tam trhá každý rtuťový teploměr – při zavřených oknech cca 90°C.
      MDH

    • My to máme na chalupě. Parádně to větrá, uvnitř je čerstvý vzduch, sucho, žádná zatuchlina a plíseň. Je to výborná věc. Nastaví se rozmezí – my máme 17-40 stupňů. Přes léto to větrá nepřetržitě. Když chci, vypnu to. Topit v zimě to ale nedokáže . Udrží to ale – když tam nejsme-teplotu kolem 10 stupňů celou zimu

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.