Pokud nedojde ke strukturální změně, mohou náklady veřejného zdravotního pojištění do roku 2040 při konzervativní predikci přesáhnout až 1033 miliard korun. Vyplývá to z údajů setkání „Zdravotnictví na křižovatce“, které uspořádala Hospodářská komora ČR (HK ČR).
Navázala jím na dlouhodobou spolupráci s Advance Institute a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), jejíž cílem je přinést návrhy, jak efektivněji využívat finanční zdroje v českém zdravotnictví.
„Stárnutí populace, rostoucí počet chronicky nemocných, rychle se zhoršující demografická struktura i geopolitická situace vytvářejí velký tlak na kapacity zdravotních a sociálních služeb i veřejné finance.
České zdravotnictví není v současné podobě udržitelné, a proto potřebujeme zásadně změnit přístup k sektoru, kam jen z veřejného zdravotního pojištění směřuje přes půl bilionu korun. A ani to už nestačí,“ vysvětluje Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory.
Podle Ladislava Duška, ředitele ÚZIS, se v příštích letech počet chronicky nemocných zvýší o desítky procent. To si vyžádá zásadní strukturální změny v rozložení kapacit zdravotních i sociálních služeb: „V desetiletém horizontu očekáváme nárůst počtu diabetiků o 20 procent a o desítky procent se zvýší výskyt kardiovaskulárních a nádorových onemocnění.
Do roku 2050 očekáváme zdvojnásobení počtu seniorů nad 85 let, což dramaticky zvýší nároky na dlouhodobou péči. Pokud se nic nezmění, mohou náklady veřejného zdravotního pojištění do roku 2040 při konzervativní predikci přesáhnout až 1 033 miliard Kč.“
Více než 70 procent příjmů veřejného zdravotního pojištění tvoří odvody zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců. Hospodářská komora apeluje, aby se tyto prostředky využívaly maximálně efektivně a transparentně. Z vyjádření jejích zástupců rovněž vyplývá, že pro zaměstnavatele je naprosto nepřijatelné, aby se problémy zdravotnictví řešily dalším navyšováním odvodů.
Podle Aleše Roda z Národní ekonomické rady vlády (NERV) je třeba prioritizovat investice do oblastí s největší přidanou hodnotou pro společnost. „To se týká inovací v medicíně, moderních technologií a především prevence,“ tvrdí Rod.
Podle jeho názoru je zlepšení zdravotního stavu z více než dvou třetin proveditelné právě v oblasti prevence, zbytek připadá na zvýšení dostupnosti léčby. Právě v prevenci vidí možnost návratnosti investic, zejména ve snížení nákladů na léčbu chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, u nichž jsou známé rizikové faktory i možnosti snižování pravděpodobnosti onemocnění.
Zaměstnavatelé si uvědomují, že zdraví má přímý vliv na podnikatelské prostředí, ekonomickou prosperitu a stabilitu země i regionu. „Stárnutí populace povede k tomu, že do systému bude přispívat stále méně lidí, zatímco náklady budou růst. Pokud nezměníme způsob organizace péče a financování, ohrozíme nejen dostupnost zdravotních služeb, ale i ekonomickou prosperitu země a její bezpečnost,“ varuje Pavel Hroboň z Advance Institute.
Komora v souvislosti s představenými daty vyzývá k přehodnocení pohledu na výdaje ve zdravotnictví. „Výdaje na zdraví musíme začít vnímat jako investici s ekonomickými dopady pro celou společnost, nikoliv pouze jako izolovanou výdajovou položku veřejného zdravotního pojištění,“ tvrdí Eva Karásková, předsedkyně Sekce zdravotnictví a sociálních služeb HK ČR.
Účastníci konference apelovali na politické strany, aby zdravotnictví zařadily mezi hlavní priority svých programů před blížícími se podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Ať již do křesla ministra jako 26. v pořadí usedne kdokoli, je jasné, že pokud se co nejdříve nenastartují zásadní změny, současnou dostupnost a kvalitu zdravotné péče nebude možné dále udržet.
