I tak tuzemští analytici a ekonomové připomínají, že v konsensu byl předpoklad jen 2,6 procenta. „Jde však zatím pouze o předběžný odhad, který nabízí omezené informace o struktuře. Kompletní sestava dat bude zveřejněna až příští týden, a to včetně případné revize hodnoty celkové inflace,“ sdělil Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„ČSÚ zahájil s novým rokem praxi vydávání předběžného odhadu spotřebitelské inflace i na popud představitelů České národní banky (ČNB), aby měli, pokud možno, co nejaktuálnější data pro svá měnově-politická rozhodnutí. A právě dnešní výsledek výrazně ovlivní rozhodnutí bankovní rady,“ vysvětlil ve svém komentáři pro faei.cz analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Z reakce kursu koruny je patrné, že trh nijak nepřehodnocuje své očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb ČNB a nadále předpokládá, že je tuzemská centrální banka ve čtvrtek sníží, tu základní o 25 bazických bodů na 3,75 procenta. Vyšší než předpokládaná inflace jí tedy podle všeho nebude důvodem, aby od snížení sazeb ustoupila,“ sdělil faei.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Lví podíl na tom, že je inflace vyšší, než se čekalo, má podle Kovandova názoru silnější než předpokládaný růst cen potraviny. „Potraviny, alkohol a tabák zrychlily svůj meziroční růst z prosincové úrovně 2,7 na hodnotu 4,8 procenta. Potraviny by letos měly zdražovat zhruba dvojnásobě rychleji, než jaká bude obecná inflace, jež by měla v celoročním průměru činit 2,3 procenta,“ dodal Kovanda.
To ve svém komentáři potvrdil i Martin Gürtler z KB. „Oproti naší prognóze pravděpodobně překvapily hlavně vyšší ceny potravin. Podle komentáře ČSÚ ceny potravin, alkoholu a tabáku v lednu meziročně vzrostly v průměru o 4,8 procenta. My jsme naproti tomu očekávali růst o 3,6 procenta. Tento rozdíl by v podstatě vysvětlil celou odchylku lednové inflace od naší prognózy (+0,3 pb),“ konstatoval.
Ceny energií byly podle Gürtlera v lednu meziročně nižší o 2,4 procenta, meziměsíčně ale vzrostly o 0,2 procenta. „V tom se pravděpodobně mísil vliv na jedné straně nižších cen elektřiny a plynu a na té druhé vyšších cen pohonných hmot. Ty podle našeho odhadu meziměsíčně zdražily o zhruba 1,5 procenta,“ uvedl ekonom Komerční banky.
Podle Martina Krona z Raiffeisenbank lednový výsledek ukázal, že spotřebitele konečně nebudou strašit ze snů ceny energií: „Dodavatelé dostáli svým slovům o snižování cen neregulované části. Regulovaná část letos stoupla ve srovnání s předchozím rokem pouze nepatrně. Pokud by nebyly do indexu spotřebitelských cen zahrnuty ceny energií, ČSÚ odhaduje, že by inflace činila až 3,6 procenta.“
„Pokud lednové číslo nebude výrazněji revidováno, bude to v zásadě znamenat, že pomalejší růst cen potravin ke konci roku, který nás vedl ke snížení inflačního výhledu pro rok 2025, lednové zdražování zcela vrátí zpět do původních kolejí. V reakci na to posuneme inflační výhled za celý letošní rok zpět do blízkosti 2,5 procenta,“ informoval faei.cz Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
„Přestože ministerstvo financí aktuálně odhadlo letošní celoroční průměrnou inflaci na 2,3 procenta, rizika pro tento scénář zůstávají inflační tlaky spojené s o čtyřmi procenty rostoucí reálnou mzdou v ekonomice a aktuálně také Trumpova hrozba zavedení dovozních cel. Ta by se propsala do cen dováženého zboží,“ sdělil naší redakci analytik společnosti PwC Dominik Kohut.
