Země s ženami v politice často zvládají covid lépe

Ženy obsazují v EU přesně třetinu křesel v jednotlivých národních parlamentech členských zemí. Vyplývá to z údajů, které včera zveřejnil Eurostat. V manažerských pozicích firem a podniků pak obsazují 34 procent. Podíl žen v parlamentech v uplynulých letech postupně narůstal, jelikož například v roce 2004 činil jen 21 procent. V žádné zemi EU však ženy nemají v parlamentu většinu. 
Za zemi, jež vůbec nejlépe ze všech zvládá boj s covidem, bývá často označován Nový Zéland. Ostrovu vládne premiérka Jacinda Ardernová (na snímku). Foto: New Zealand Government, Office of the Governor-General – https://gg.govt.nz/image-galleries/8892/media?page=8, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=95954418

Česká republika v parlamentním zastoupení žen vykazuje v rámci Evropské unie značně podprůměrný výsledek. V českém parlamentu totiž mají ženy jen pětinu křesel. Hůře už je na tom v EU pouze Malta a Maďarsko. Nejvíce žen, padesát procent, zasedá ve švédském parlamentu. Dále jsou ženy zastoupeny výrazně také v parlamentu finském, kde jich je 46 procent, a belgickém, kde obsazují 43 procent křesel.

Stoupá nejen počet žen v parlamentech, ale také ve vládách členských zemí EU. Mezi lety 2004 a 2020 stoupl jejich podíl z 20 na 33 procent. Nadpoloviční zastoupení mají ženy ve vládách finské (55 procent), rakouské (53), švédské (52) a francouzské (51). V české vládě mají ženy podle Eurostatu 29 procent křesel. Platí také, že současný počet ženských hlav států členských zemí EU, čtyři, je nejvyšší v historii EU.

Zastoupení ženy v politice může hrát roli i ve zvládání covidové krize, jak epidemiologickém, tak ekonomickém a sociálním. Média i odborníci si už takřka rok všímají toho, že země, jimž vládnou ženy, mají sklon k lepšímu zvládání pandemické situace.

PSALI JSME:
Nejlepší podmínky pro podnikání mají letos ženy v Izraeli. Češky stagnují na 45. příčce

Za zemi, jež vůbec nejlépe ze všech zvládá boj s covidem, bývá často označován Nový Zéland. Ostrovu vládne premiérka Jacinda Ardernová. Pandemii dobře zvládají třeba také severské země Island, Norsko, Finsko a Dánsko. Vládám všech těchto zemí přitom předsedá žena.

Ženy ve vedoucích politických rolích mohou mít odlišný styl vedení než muži. Někteří badatelé, třeba profesorky Supriya Garikipatiová a Uma Kambhampatiová z britských univerzit v Liverpoolu a Readingu, upozorňují na to, že silnější sklon žen k empatii je například vede k prosazování testování osob v předních liniích zdravotní péče.

Ženy jsou také participativnější, zaměřené na komunikaci a kooperaci, nikoli nutně na prosazení sebe sama, což je vede k ochotnějšímu naslouchání odborníkům, jako jsou epidemiologové, virologové či lékařští specialisté.

PSALI JSME:
Pro ženy jen drobné, v platové elitě je dvojnásobek mužů

Zatímco ženy-političky mají v EU nejsilnější zastoupení v západních, zvláště severských zemích, v managementu firem mají ženy nejsilnější slovo v nových zemích EU, těch východních, postsocialistických. Nejvyšší zastoupení žen v manažerské pozici podniku či firmy vykazuje Lotyšsko (ženy mají 45 procent všech manažerských pozici), následuje Polsko (44) a Bulharsko (42).

Nejméně žen ve vedení firem je pak v EU v Chorvatsku (24), v Nizozemsku (26) a na Kypru (27). V Česku je žen v managementu podle Eurostatu stejně, jako je žen ve vládě, tedy 29 procent. To je v rámci EU opět podprůměrný údaj, neboť průměr činí 34 procent.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Rovnost pohlaví? Zapomeňte. Česko se dál propadá žebříčkem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.