Zisky bank ve skutečnosti letos nejsou vůbec mimořádné, vyplývá z nových dat ČNB  

Analýza
Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.
Včera zveřejněná data České národní banky dokládají, že hlavní ukazatele ziskovosti bank se v letošním roce po pandemickém propadu vrátily na předcovidové úrovně let 2018 a 2019, případně jen mírně pod ně. Foto: ČNB

Ač tedy Stanjura s dodatečným zdaněním bank nadále počítá, už jej primárně nezdůvodňuje válkou.  Zřejmě tudíž padá označení „válečná daň“, které po jistý čas vláda pro daň z mimořádných zisků používala. Ve včerejším rozhovoru pro server Info.cz ministr Stanjura zdůvodňuje zamýšlené dodatečné zdanění bank primárně nikoli válkou a jejími ekonomickými důsledky, nýbrž tím, že banky nejsou dlouhodobě dostatečně vstřícné ke svým klientům.

„Pokud by banky dlouhodobě byly vstřícnější vůči svým střadatelům, nabízely jim lepší podmínky na běžných a spořicích účtech, tak by neměly tak vysoké zisky a my bychom řekli, že se o ty peníze se svými klienty dělí,“ vysvětluje ministr. Právě to, že se banky s klienty o svůj zisk dostatečně nedělí, je podle něj tím pravým důvodem, proč o dani z mimořádných zisků bank začala vláda uvažovat. Tedy ministr tím potvrzuje, že primárním důvodem dodatečného zdanění bank vlastně není válka.

Ponechme stranou, že úlohou vlády ve svobodné tržní ekonomice není dohlížet nad tím, co dělá banka či kterákoli jiná firma nebo podnikatel se svým ziskem, pokud jej řádně zdaní. Už vůbec se vláda nemá snažit „napravovat“ situaci, jestliže má pocit, že dělba zisku není dostatečná. Pokud má klient pocit, že jej banka „odírá“, může přejít ke konkurenci. To je to, oč se vláda má starat – aby tržní soutěž mezi firmami, včetně banka, byla dostatečně konkurenční.

Ministr v témže rozhovoru hlavně sugeruje, že banky využívají momentálně vysokou úrokovou sazbu, kterou pro jejich úložky nastavuje Česká národní banka, avšak nepomítají ji dostatečně do úročení klientských vkladů. To má být podstatou mimořádné ziskovosti, kterou vláda svoji chystanou daň zdůvodňuje. Jenže v případě bank nejen, že nelze hovořit o mimořádné válečné ziskovosti. Což už tedy ani sama vláda nečiní – už neříká, že ziskovost je důsledkem války. Nelze totiž dokonce ani hovořit o mimořádné ziskovosti. Ziskovost bank totiž nijak mimořádná není.

Včera zveřejněná data České národní banky dokládají, že hlavní ukazatele ziskovosti bank se v letošním roce po pandemickém propadu vrátily na předcovidové úrovně let 2018 a 2019, případně jen mírně pod ně. Například ukazatel zisku po zdanění vztažený k aktivům dané banky byl letos v prvním pololetí v souhrnu, za celý tuzemský bankovní sektor, stále pod úrovní celého období let 2008 až 2019 (viz graf níže). Tedy letošní ziskovost bank je stále pod úrovní ziskovosti z doby světové finanční krize před třinácti lety a i třeba pod úrovní ziskovosti éry vlády premiéra Bohuslava Sobotky let 2014 až 2017. Sobotka sice s myšlenkou zvláštní bankovní daně koketoval, ale nakonec ji nezavedl. Přesto, že banky tehdy byly ziskovější než dnes, kdy bankovní daň chystá Stanjura.

Důvod, proč bankám letos tak narostly zisky, je tedy již zřejmý. V době pandemie kvůli zastavení podstatné části ekonomiky spadla jejich ziskovost – obrazně řečeno – do propasti. Z ní se nyní vyškrábala, takže proto se zdá, že mimořádně strmě stoupla. Jenže nestoupla k žádným nebesům, nýbrž stoupla jenom proto, že se vlastně drápala z oné propasti zpět na světlo denní. Nejde o mimořádné zisky, ale o návrat z fáze zcela mimořádného propadu ziskovosti zpět do normálu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Svět se bojí evropské energetické krize s globálními důsledky

Lukáš Kovanda

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euru se na žádné frontě příliš nedařilo

Po úterní vlně optimismu, která se přehnala finančními trhy, byla ve středu situace na trhu klidnější, euro své úterní zisky korigovalo. Kurz USD/EUR se tak nad paritu nepodíval, naopak se během úterní evropské …

Sazby hypoték v říjnu opět nepatrně klesly

Průměrná nabídková sazba hypoték v říjnu podruhé v řadě nepatrně klesla. Průměrná nabídková sazba hypoték za poslední měsíc (září) klesla o tři bazické body a k 3. říjnu činila 6,20 procenta ročně. Vyplývá to …

Daň z mimořádných zisků je ekonomický nesmysl

Vláda sice teprve projedná detaily, jedno je ale jisté: Financovat zastropování cen energií má pomoci daň z mimořádných zisků uvalená především na výrobce energie. Podle prvních náznaků se má pohybovat mezi 40-60 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.