Zkrácení pracovní doby by uvítala většina zaměstnanců

Průzkum
Zkracování pracovní doby je trend, který se v současné době objevuje v českých firmách čím dál častěji. Zaměstnavatelé si uvědomují, že tento benefit jim pomáhá zajistit pro své zaměstnance work-life balance, aniž by to mělo vliv na jejich produktivitu, a současně se stávají atraktivním zaměstnavatelem pro potencionální uchazeče.
Zdroj: Déhora

Podle průzkumu, který si nechala vypracovat poradenská společnost Déhora (průzkum IPSOS z dubna 2019 mezi 1049 zaměstnanci pracujícími ve směnném provozu – pozn. red.), by 60 % zaměstnanců pracujících ve směnném režimu zkrácení doby při zachování stejné výše platu uvítalo. Domnívají se totiž, že by svou práci v kratším čase bez problémů zvládli.

Pochybnosti o tom, zda by dokázali svůj výkon kratší pracovní době přizpůsobit, má 28 % respondentů. Jen dvanáct procent zaměstnanců pracujících na směny by na něco takového nepřistoupilo – zejména kvůli obavám, že by ve zkrácené době nebyli schopni splnit své pracovní úkoly.

PSALI JSME:
Za práci přesčas máte většinou nárok na odměnu

Nejvíc sebevědomí v průzkumu prokázali lidé ve věku 36–44 let. Téměř dvě třetiny (64 %) jich uvedly, že by o kratší pracovní dobu hodně stáli a že svou práci by dokázali vykonat i za méně hodin. Je to celkem logické, protože tato věková kategorie má rodiny s malými dětmi a největší prioritou je pro ně dosažení tzv. work-life balance, tedy aby mohli práci skloubit se svým volným časem a měli tak dostatek času na rodinný život.

Překvapivé je srovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Svou práci by v kratším čase bez pochybností zvládlo udělat o šest procent více starších lidí ve věku 54–65 let (63 %), než zaměstnanců ve věkové kategorii 18–26 let (57 %). I když by tito mladí respondenti zkrácenou pracovní dobu skoro všichni uvítali (93 %), více než třetina z nich (36 %) si není jista, zda by v kratším čase zvládla vykonat stejný objem práce. Ještě méně si však věří generace pracujících ve věku 45–53 let.

PSALI JSME:
Češi v práci proflákají čím dál více času

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Situace na trhu práce vůbec nevypadá špatně

Červnová míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je lepší výsledek, než analytici čekali. Za období od roku 2008 dosahujeme nejlepšího výsledku například v porovnání s Německem. Před koronavirovou krizí bylo …

Proč zatím nezaměstnanost tak moc neroste?

Že bude jedním z následků koronavirových opatření nárůst nezaměstnanosti, o tom pochybuje málokdo. Zatím se však počet lidí bez práce moc nezvyšuje a drží se okolo čtyř procent. Co vše ovlivní další vývoj a kdy …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Proč Chorvatsko a Norsko, jako jediné v Evropě, nemají žádné zlato

Analýza
V Evropě jsou jen dvě země, které nedrží ve svých měnových rezervách žádné zlato. Jednou z nich je Norsko, které své rezervy ve výši 33,5 tuny prodalo v roce 2004 za 450 milionů dolarů. Dnes by za ně dostalo dvě miliardy dolarů, ale jak píše web Global Gold News, moc na tom nesejde, protože Norsko je jednou z nejbohatších zemí Evropy a každý Nor tak odporně bohatý, že by se Norsko mohlo nazývat zemí ropných milionářů.
Rolovat nahoru