Flexinovela prodlužuje nejvyšší přípustnou délku zkušební doby, a to z dosavadních tří na čtyři měsíce a u vedoucích zaměstnanců z dosavadních šesti na osm měsíců. Bez změny zůstává pravidlo, že zkušební doba nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání poměru.
Bude-li tedy například s vedoucím zaměstnancem sjednán pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, nebude možné sjednat zkušební dobu v délce osm měsíců.
To, že sjednaná zkušební doba nepřesáhne polovinu sjednané doby určité, je třeba počítat po dnech, nikoli pouze po měsících. Vzhledem k nestejné délce kalendářních měsíců tak nemusí být například sjednání šestiměsíční zkušební doby u pracovního poměru na dobu určitou jednoho roku v pořádku.
Zkušební dobu je a bude i napříště možné sjednat písemně nejpozději při vzniku pracovního poměru. Zatímco dosud nebylo dovoleno jednou sjednanou zkušební dobu dodatečně prodlužovat, nově to možné bude, a to až do dosažení nejvyšší přípustné délky zkušební doby.
Bude-li tedy například sjednána zkušební doba v délce dvou měsíců, mohou strany před jejím uplynutím dodatkem k pracovní smlouvě zkušební dobu ještě o dva měsíce prodloužit.
Flexinovela přináší jasné pravidlo, pokud jde o prodlužování zkušební doby. Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.
Bude-li směna zčásti odpracována, zkušební doba se neprodlužuje. Zkušební doba se následně prodlužuje nikoli o kalendářní dny, ale o zaměstnancovy pracovní dny. Nedávalo by totiž valného smyslu, aby se zkušební doba prodloužila o dny, kdy zaměstnanci žádná směna není nařízena.
Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti flexinovely se bude řídit dosavadním zněním zákoníku práce. Sjednat zkušební dobu v délce čtyř, respektive osmi měsíců tedy bude možné jen v případě pracovních smluv uzavíraných nejdříve v den účinnosti flexinovely.
Autor je advokát společnosti Rödl & Partner
(Redakčně upraveno)
