Zlaté časy krátkodobých pronájmů nejspíš brzy skončí

Názor
Politické strany kandidující v Praze, kde je pronajímání bytů prostřednictvím platforem typu Airbnb nejčastější, slibují různou míru regulace. Po krátkodobých pronajímatelích jde i finanční správa, která od nich chce uhradit nedoplatky z miliardových příjmů (psali jsme). Zlaté časy krátkodobých pronájmů tak nejspíš brzy skončí.
Krátkodobé pronajímání bytů může částečně ovlivnit ceny nájmů v centru metropole, kde k pronájmům přes Airbnb dochází především. Foto: Pixabay

Podle Hospodářských novin pronajímatelé prostřednictvím Airbnb jen od ledna 2017 do letošního srpna utržili 6,3 miliardy korun. Na dani z příjmu a DPH tak stát jen v Praze, která se na těchto tržbách podílela 95 procenty, tratí takřka půl miliardy korun ročně. Dalších 50 milionů korun chybí i pražskému magistrátu za neodvedené turistické poplatky.

PSALI JSME:
Berňák si došlápl na Airbnb, na řadě je služba Zonky

Kromě této finanční ztráty státního i magistrátního rozpočtu se krátkodobému ubytování dává za vinu také růst cen bytů a nájmů v hlavním městě. Krátkodobé pronajímání bytů může částečně ovlivnit ceny nájmů v centru města, kde k pronájmům přes Airbnb dochází především. Pro trvalé bydlení však lidé dlouhodobě preferují okrajovější lokality, které naopak turisté vyhledávající tento typ ubytování prakticky opomíjejí. Na cenu bydlení zde to tak nemá prakticky žádný vliv.

To potvrdila i obsáhlá analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) zveřejněná minulý týden, podle níž je vliv Airbnb na celkový rezidenční trh marginální. V Praze je podle této analýzy celkem 600 tisíc bytů, přičemž platforma Airbnb zprostředkovala bydlení na 14 700 různých místech. Nabízených bytů (či jen jednotlivých pokojů) ke krátkodobému pronájmu je tak podle CETA pouze 1,8 procenta bytového fondu. Většina z nich je přitom turisty využita v souhrnu méně než půl roku.

PSALI JSME:
Važte si dlouholetých nájemníků, krátkodobý pronájem nese větší rizika

Není proto nutné tuto službu výrazně regulovat či dokonce zakazovat. Nicméně nastavit stejná pravidla pro všechny, se mělo už dávno. Stejně tak zvýšit dohled nad tím, aby tito pronajímatelé odváděli stejné poplatky a dodržovali stejná pravidla, jako všichni ostatní. Služba totiž raketově rostla hlavně proto, že majitelům bytů zůstávaly na účtech peníze na neodvedených daních. Ročně to byly stovky milionů korun.

Pokud o tento nelegální bonus díky důslednější kontrole finanční správy nyní přijdou, mnozí se nejspíš vrátí ke klasickému dlouhodobému pronájmu. Solidní a pravidelně platící nájemník se totiž vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Ekonomika

Trumpovy turecké sankce poškozují české oceláře

Americký prezident Donald Trump se zapřisáhl, že Turecko za jeho syrskou vojenskou operaci a zintenzivňující boj proti tamním Kurdům stihnou obří sankce. Ty jsou však ve skutečnosti zatím mírnější, než jaké žádají …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jak na dluhy? Ať si je lidé odpracují, míní Češi

Průzkum
Většina Čechů si myslí, že by dlužníci měli splatit aspoň 40 procent dluhu, aby jim mohl být zbytek odpuštěn. Pomoc ze strany státu by měli dostat jen ti, kteří se do dluhové pasti dostali kvůli dlouhodobé nemoci nebo ztrátě zaměstnání. Ostatní by si měli své závazky odpracovat. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark pro Českou asociaci věřitelů.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru