Polská centrální banka nakoupila v letech 2018 a 2019 zhruba 126 tun zlata, čímž zvýšila své zásoby na 228,6 tuny. Díky tomu se země stala 22. největším držitelem tohoto vzácného kovu na světě a má největší zásoby zlata na východě Evropské unie, informovala centrální banka.
„Zlato symbolizuje sílu země,“ řekl Glapinski novinářům. „Polsko by teď z něho mohlo generovat miliardové zisky, pokud by ho prodalo, ale nemá v úmyslu tak učinit,“ cituje polského guvernéra americká tisková agentura Bloomberg.
Symbolizovat sílu země nemá v úmyslu ČNB. Ta k 31. říjnu vlastnila 8,087 tuny zlata v hodnotě zhruba 8,7 miliardy korun, což ji řadí na 72. místo na světě. Přestože ale nekoupila ani gram zlata, její zlatá rezerva se v říjnu, díky rostoucí ceně vzácného kovu, meziročně zhodnotila o 13,27 procenta.
Přesto představitelé ČNB o znovuvytvoření zlatého pokladu neuvažují, protože více důvěřují papírovým měnám, zejména euru. Z jejich dosavadních vyjádření k tomuto tématu nenabízí zlato, které dnes tvoří jen 0,3 procenta devizových rezerv, takovou možnost operativních transakcí jako jiná aktiva.
Centrální banky letos zvýšily poptávku
Podle Světové rady pro zlato centrální banky, včetně Maďarské a Srbské, nakupovaly zlato v první polovině letošního roku, což pomohlo posunout celkovou poptávku po drahých kovech na tříleté maximum.
Centrální banky na celém světě přidávaly do rezerv zlato v důsledku zpomalení hospodářského růstu, zpomalení rozvoje obchodu a geopolitického napětí. A také ve snaze diverzifikovat dolarové rezervy.
„K 31. říjnu dosáhly oficiální devizové rezervy Polska hodnoty 121,9 miliardy dolarů včetně zlata,“ uzavírá Bloomberg.
