Důvodem je patrně přílišný optimismus trhů, které potěšila úterní data o americké inflaci. Jerome Powell, šéf Fedu, nicméně na středeční tiskové konferenci investorům vzal naději na to, že sazby zůstanou pod pět procent, i na to, že se v příštím roce dočkáme jejich snižování.
Zatímco během úterý se cena zlata dostala až k hranici 1 825 dolarů, ve čtvrtek se už pohybovala kolem hranice 1 780 dolarů, což znamená pokles o více než dvě procenta. Pokračovalo tak období vysoké volatility žlutého kovu, kterého jsme byli svědky po celý letošní rok.
Ten začal s cenou okolo 1 800 dolarů za troyskou unci, ale už v březnu v reakci na válku na Ukrajině jeho cena krátce překonala 2 000 dolarů. Následně však bylo v reakci na agresivní zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu a souvisejícím posilování dolaru pod silným tlakem a v listopadu se jeho cena propadla až pod hranici 1 630 dolarů za unci, tedy na 2,5letá minima.
V příštím roce očekáváme pokračující trend z posledních měsíců. A to přesto, že Fed pravděpodobně zvýší své sazby v souhrnu ještě o 0,75 procentního bodu, tedy více, než se čekalo. A zároveň začne s jejich snižováním později, než se čekalo.
V prvním čtvrtletí příštího roku však velmi pravděpodobně ukončí aktuální politiku zvyšování úrokových sazeb a zlatu se tak otevře určitý prostor pro další růst. Podle aktuálních prognóz by se jeho cena mohla vrátit nad úroveň dvou tisíc dolarů, což znamená růst přibližně o deset procent.
Rozhodnutí americké centrální banky může vést k tomu, že posilování žlutého kovu bude o něco pomalejší, ale i tak zlato velmi pravděpodobně opět začne plnit roli protiinflační ochrany – tak, jak jsme byli zvyklí v posledních desetiletích.
Autor je analytik společnosti Zlaťáky.cz
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
