V Německu index naopak klesl v průmyslu i ve službách, což kompozitní index stáhlo o 0,6 bodu níže na 48,5 b. To tak nadále svědčí o pokračujícím výrazném útlumu tamní ekonomiky. Podprůměrné hodnoty předstihových indikátorů naznačují, že růst ekonomiky eurozóny v letošním třetím čtvrtletí zřejmě zůstal slabý poté, co ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,3 procenta.
Indikátor vyjednaných mezd za druhé čtvrtletí z dílny Evropské centrální banky (ECB) ukázal na zpomalení mzdového růstu ze 4,7 procenta meziročně v prvním čtvrtletí na 3,6 procenta v druhém čtvrtletí. Stále slabá ekonomika a zpomalující růst mezd by měly utvrdit ECB v dalším snížení sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání (12. září).
Náš základní scénář dále počítá se snížením o 25 bazických bodů v prosinci. Nicméně vzhledem k námi očekávanému jen nízkému růstu produktivity (pod odhadem ECB, pozn. aut.) a setrvání zvýšené mzdové dynamiky v druhé polovině letošního roku podle nás nad dalším uvolňováním měnové politiky ECB po zářijovém zasedání stále visí otazník.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
