Hlavní dodavatelé elektřiny sice ještě letos začátkem února zhusta zlevňovali, ale dost možná naposledy. Taková Pražská plynárenská už ale v rámci smlouvy s roční fixací zdražovala, stejně jako někteří jiní dodavatelé. To může signalizovat obrat na trhu. Vyplatit se nyní může dvouletá fixace, neboť růst cen elektřiny v nadcházející době je vysoce pravděpodobný.
Velkoobchodní elektřina zdražuje z velké části proto, že stoupá burzovní cena zemního plynu a také emisních povolenek EU. Cena plynu v EU v úterý vystoupala na více než dvouleté maximum, 59,3 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent.
Hrozí propad až na 49 procent a obtížné letní doplňování zásobníků. Cenu plynu momentálně zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Plyn zdražuje také hrozba obchodní války mezi EU a USA. Americký prezident Donald Trump se rozhodl zavést nová cla na ocel a hliník, 25procentní. Z evropských zemí zasáhnou hlavně Německo, jež patří mezi největší dodavatele oceli do USA. Nicméně některé asijské nebo latinskoamerické země budou zasaženy více, o Kanadě a Mexiku ani nemluvě.
Ovšem obava z dalších cel specificky zaměřených na EU by zvýšila pravděpodobnost eurounijní odvety, jež by se mohla týkat i dovozu amerického zkapalněného plynu. USA jsou přitom největším dodavatelem zkapalněného plynu do EU, takže kdyby tento dovoz Brusel zatížil novými cly, cena plynu v EU dále stoupne.
Emisní povolenky meziročně zdražily o takřka 45 procent. Zmíněný výrazný nárůst ceny zemního plynu v EU znamená, že plynový ekvivalent jednoho barelu ropy stojí více než například naftový ekvivalent. V průmyslu se tedy ve vyšší míře začínají pálit ropné produkty typu topné nafty namísto plynu, pročež cena emisní povolenky EU tolik vzrostla.
Podniky si musí pořizovat více uhlíkových odpustků, protože pálí „špinavější“ zdroje, než je plyn. Situace tak brzy může připomenout dění konce roku 2021, kdy se v EU nahazovaly již vypnuté mazutové elektrárny.
Z hlediska dopadu na světové životní prostředí jde ale hlavně o Asii. Ta se nyní přetahuje o plyn právě s Evropou a čím dražší plyn bude, tím spíše – a v daleko větší míře než v EU – se země typu Indie, Bangladéše a dalších uchýlí nejen k pálení ropných produktů typu mazutu, ale i uhlí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
