Při placení daně z nabytí nemovitých věcí docházelo k již druhému zdanění, protože pořízená nemovitost byla koupena z již zdaněných peněz ze zaměstnání nebo z podnikání. Navíc povinnost platit 4% sazbu daně prodražovala kupujícím pořízení nové nemovitosti.
Zájemci o koupi nemovitosti museli mít pro platbu daně z nemovitých věcí připraveny peníze v řádech desetitisíců korun, které nyní mohou využít např. na vybavení nemovitosti.
Zpětná účinnost
Pro zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se počítá se zpětnou účinností, rozhodující je lhůta pro podání daňového přiznání od 31. 3. 2020, přičemž daň z nabytí nemovitých věcí bylo nutné zaplatit do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl zapsán vklad do katastru nemovitosti.
V praxi to znamená, že pokud projdou zákonné změny úspěšně celým legislativním procesem, tak při koupi nemovitosti od prosince 2019 a následném zaplacení daně vznikne nárok na vrácení této platby na základě podané žádosti.
Snížení daňového odpočtu
Zaplacené úroky během roku z úvěru na bydlení, kterým byla řešena vlastní bytová situace, bylo možné při splnění zákonných podmínek odečíst od daňového základu, přičemž daňový základ bylo možné snížit až o 300 tisíc korun.
Původní legislativní návrh počítal již s nemožností uplatňování daňového odpočtu od roku 2022. Sněmovnou však bylo ve třetím čtení prosazeno, že možnost daňového odpočtu zůstane zachována, nicméně se sníží maximální limit na 150 tisíc korun.
Zaměstnanci budou nadále daňový odpočet uplatňovat u svého zaměstnavatele v ročním zúčtování daně a OSVČ v daňovém přiznání. Pro rodiny pořizující si vlastní bydlení je pozměňovací návrh příznivou zprávou, neboť každá tisícikoruna daňového odpočtu přináší daňovou úsporu 150 Kč.
Desetiletý časový test
V případě, že mezi nabytím a prodejem nemovitosti uplyne zákonem stanovený časový test, potom je takový příjem osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Takový příjem se tedy ani neuvádí do daňového přiznání.
Při prodeji nemovitosti, v níž poplatník neměl bydliště po dobu dvou let bezprostředně před prodejem, činí současný časový test pět let. Při prodeji nemovitosti během časového testu je nutné vyplnit přílohu číslo dva daňového přiznání a hrubý zisk zdanit.
Od roku 2021 však počítá legislativa s prodloužením tohoto časového testu na deset let. Investoři pořízením další nemovitosti za účelem jejího prodeje v čase se ziskem se tedy vyhnou zdanění zisku z této obchodní transakce až po deseti letech.
Pro prodej nemovitosti, ve které má prodávající bydliště, zůstává časový test nadále dvouletý a daňově osvobozen je i příjem z prodeje při nedodržení dvouletého časového testu, pokud jsou peníze použity na řešení vlastní bytové situace – typicky při koupi většího bytu.
Autorka je daňová poradkyně společnosti Mazars
(Redakčně upraveno)
