Opatření má zpětnou účinnost a týká se už všech nemovitostních transakcí, u kterých byl dokončen vklad do katastru během prosince 2019 a později. Dobrou zprávou je také to, že se zároveň neruší daňové odpočty úroků u hypoték, jak původně vláda navrhovala. Zákon nyní musí schválit ještě senátoři a svým podpisem stvrdit i prezident.
Daň z nabytí nemovitosti považuji za nesmyslnou a dlouhodobě za její zrušení bojuji. Už dlouho poukazuji na její nadbytečnost. Jsem rád, že po opakovaných snahách o její zrušení to tentokrát vyšlo. A doufám, že i senátoři budou mít stejný názor a pošlou tuto daň do historických právních análů. Ostatně už před časem někteří členové horní komory parlamentu mluvili o tom, že je tato daň nemorální.
S tímto názorem souhlasím. Zcela špatně je daň z nabytí nemovitosti ze samé podstaty. Jasněji je to vidět, pokud nemovitost zaměníme jakýmkoliv jiným zbožím. Co byste říkali tomu, kdyby stát vybíral daň z nabytí auta? Možná nic, protože i auto běžná domácnost pořizuje jen jednou za dlouhý čas. Tak jinak. Chtělo by se vám pravidelně odvádět státu nad rámec DPH další část z ceny pečiva, drogerie či jídla jako speciální daň? Jen za to, že si toto zboží kupujete.
Daň z nabytí nemovitosti je stejně nesmyslná, jako by byla daň z nabytí rohlíku, mýdla či masa. Člověk je v podstatě pokutován za to, že si pořizuje nemovitost. A to už vůbec nemluvím o tom, že ji kupující platí už jednou zdaněnými penězi. Příklad vícenásobného zdanění jako vyšitý.
Tato daň navíc výrazně zatěžuje zájemce o nemovitost. V případě bytu či domu za pět milionů korun musí státu odvést 200 tisíc korun. Ty přitom musí nalézt ve vlastní kapse, protože na tuto částku nelze čerpat hypotéku. Pokud vezmeme v potaz závazné doporučení ČNB, že by výše hypotéky neměla přesáhnout 80 procent hodnoty pořizované nemovitosti, musí kupující ze svého zaplatit s daní minimálně 24 procent. To u zmiňovaného pětimilionového bytu či domu představuje poměrně vysokou částku 1,2 milionu korun.
Stát přitom z této daně výrazné výnosy nemá. Předloni vybral 13,6 miliardy korun a v roce 2017 pak 12,5 miliardy korun. Otázkou zůstává, kolik peněz na její výběr vynaložil. I kdyby to byla nula, což zcela jistě není, jsou zisky státu z této daně v porovnání s ostatními příjmy zanedbatelné. Nemluvě o tom, že výběr komplikují četné výjimky, protože spousta typů nemovitostí je od odvodu daně z nabytí osvobozena. Jsem proto velmi rád, že tato daň z našeho daňového systému jednou pro vždy zmizí.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
