Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích. Základní sazbu DPH má Česká republika ze zemí V4 naopak druhou nejnižší. Tady vybočuje z průměru Maďarsko s 27% sazbou, vyšší sazbu má ale i Polsko s 23 procenty.
Aktuální vládní reforma má v ČR místo dvou snížených sazeb DPH (15 a 10 %) zavést jednu sníženou sazbu ve výši 12 procent. To by rozdíl v minimální sazbě mezi zeměmi V4 dále prohloubilo. Odborníci však upozorňují, že vedle počtu a výše sazeb DPH záleží také samozřejmě na rozložení zboží a služeb.
Vzhledem k předpisům EU jsou pravidla pro DPH z velké části sladěná a dokonce i řada nečlenských států se systému unie snaží přizpůsobit. Platné sazby daně z přidané hodnoty vykazují v rámci zkoumaných 25 států značné rozdíly. Studie pak zvláště upozorňuje na výrazné rozdíly u snížené sazby DPH.
V roce 2023 se průměr sazby DPH mezi 25 zkoumanými státy v rámci studie pohyboval kolem 20 procent. Za obzvláště vysokou je pak brána 27% procentní běžná sazba DPH v Maďarsku. Příkladem vysoké sazby DPH je s 25 procenty i Chorvatsko. V rámci zemí V4 činí základní sazba 20 procent na Slovensku, 21 procent v ČR, 23 procent v Polsku a již zmíněných 27 procent v Maďarsku. V Rakousku činí sazba 20 % a v Německu 19 %.
Mnoho zemí zavedlo dvě snížené sazby, což je maximum povolené směrnicí o DPH. V České republice platí pro rok 2023 dvě snížené sazby a to 15 a 10 procent. První snížená sazba ve výši 15 procent se vztahuje aktuálně například pro potraviny, nealkoholické nápoje, vybrané zdravotnické/hygienické výrobky či sběr a recyklaci komunálního odpadu.
Desetiprocentní sazba pak aktuálně platí například pro kojeneckou či dětskou výživu, některá léčiva, vybrané tiskoviny, veřejnou dopravu, ubytování, stravovací služby, vodu z kohoutku, opravy jízdních kol, kadeřnictví či úklidové služby.
Vedle možnosti snížených sazeb mají země ještě právo od DPH vybrané služby osvobodit. V ČR jde například o finanční a pojišťovací služby či pronájem nemovitostí. V rámci zemí V4 činí snížená sazba deset a pět procent na Slovensku, 18 a pět procent v Maďarsku a osm a pět procent v Polsku. V Rakousku činí snížené sazby 13 a deset procent a v Německu sedm procent.
Stále větší počet vlád pak zavádí nové systémy, které mají zlepšit dodržování předpisů a omezit podvody. Jde například o elektronickou fakturaci, on-line registraci a podávání daňových přiznání DPH, reportování v reálném čase.
Konkrétně Maďarsko zavedlo systém on-line hlášení faktur, který má zlepšit dodržování předpisů v oblasti DPH. Systém vyžaduje od společností zasílání údajů o fakturách daňovému úřadu v reálném čase. Polsko zase zavedlo standardní kontrolní soubor (SAF-T), což je standardizovaný formát XML pro výměnu účetních údajů mezi firmami a daňovými úřady.
Pro Českou republiku bylo za poslední roky asi nejvýznamnější změnou v systému DPH zvýšení limitu pro plátcovství z jednoho na dva miliony korun. Toto fakticky ulevilo řadě malých podnikatelů, kteří letos nemusí účtovat DPH svým zákazníkům.
Neuškodí si připomenout, co se z pohledu DPH rozumí obratem. Tím je součet všech příjmů, které podnikatel získá za dodání zboží nebo poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku. Výše obratu se posuzuje za jakýchkoli 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
Častým omylem je, že podnikatelé načítají obrat ve vazbě na kalendářní rok. Tento omyl vede k tomu, že se podnikatel stane plátcem DPH ze zákona, aniž by o tom věděl. Zpětné opravy pak stojí nejen čas, ale i peníze.
Současná podoba DPH v ČR však může doznat výrazných změn. Vláda navrhuje redukci počtu sazeb DPH na základních 21 procent a snížených 12 procent za současného přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH.
Ze snížené do základní sazby by se měly přesunout například kadeřnické a holičské služby, točené pivo, přeprava komunálního odpadu či úklidové práce. Ke snížení sazby daně by mělo naopak dojít například u vybraných léků či farmaceutických výrobků, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb.
Při pohledu na daňové systémy různých států je zřejmé, že výše a počet sazeb DPH je pouze jedním z kritérií pro posouzení DPH systému dané země. Pro získání komplexního pohledu je třeba dále zkoumat jaké sazbě daně jednotlivé typy zboží a služeb podléhají.
Autor je vedoucí partner daňového oddělení Mazars v ČR
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
