Průzkumu se účastnila více než tisícovka restaurací a hospod z celého Česka; aktuálně je v tuzemsku v provozu přes 23 tisíc hospod a restaurací. Kvůli růstu daně desetina hospod zvažuje ukončení provozu a pět procent jejich provozovatelů je rozhodnuto, že po zavedení vyšší sazby definitivně stáhne roletu.
V absolutních číslech by to podle redakčních propočtů znamenalo, že zhruba 2 300 gastroprovozů bude zvažovat, že skončí s podnikáním, a dalších asi 1 150 jich po zvýšení sazby daně rovnou skončí. Pro srovnání: Podle údajů společnosti Dun & Bradstreet od začátku roku 2022 v Česku zaniklo 524 restaurací, ale na druhé straně jich 716 vzniklo. V každém případě je to nejméně za poslední dekádu.
Podle průzkumu Prazdroje se drtivá většina hostinských (87 %) shoduje na tom, že bude muset kvůli růstu sazby zásadně zdražit čepované pivo, protože jim situace s ohledem na inflaci, rostoucí náklady a následky covidu neumožňuje jiné řešení. Více než polovina oslovených (53 %) přitom soudí, že se to navíc projeví na nižších útratách hostů a polovina hostinských se obává dalšího odlivu zákazníků.
Růst sazby by nejvíce zasáhl podniky, které nevaří vůbec nebo nabízejí jen studenou kuchyni. Ty tvoří podle Českého svazu pivovarů a sladoven zhruba polovinu ze všech restauračních podniků v Česku. A na prodejích čepovaného piva jsou nejvíce závislé. Ovšem i restaurace s nabídkou teplých jídel musí pečlivě zvažovat, jak na vyšší DPH zareagují.
„Není možné, abychom zdražili pivo o celých 11 procent. To bychom určitě přišli o hosty,“ říká majitel restaurace U Pechtů v Plzni Martin Pejchar. „Hodně lidí si s pivem dává jídlo. Kdybychom je odradili drahým pivem, tratili bychom i na kuchyni. Takže si budeme muset ukousnout velkou část vlastní marže a místo restartu po třech opravdu těžkých letech budeme zase bojovat o přežití,“ dodal.
Rozsáhlý celoevropský průzkum Food společnosti Edenred, kterého se v Česku zúčastnilo 5 700 strávníků, ukázal, že si jen 37 procent Čechů dopřává jídlo ve stejné kvalitě jako v období před prudkým růstem cen. Podle Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred se zdražování jídel téměř zastavilo.
V dubnu Češi za obědové menu průměrně zaplatili 180,3 koruny, jen o devadesát haléřů více než v březnu. Nejvíce oběd stál tradičně v hlavním městě, kde za něj Pražané průměrně utratili téměř 204 koruny. Překvapivé jsou pak výsledky z Olomouce, Karlových Varů, Liberce a Hradce Králové, kde průměrné ceny za obědové menu ve srovnání s březnem klesly, na Hané dokonce o více než korunu.
„Zvýšení sazeb u čepovaného piva a navíc i dvouprocentní růst u stravovacích služeb bude jen u nás dělat v nákladech v součtu 50 až 60 tisíc korun měsíčně navíc. Určitě si ale nemůžeme dovolit zdražit pivo naráz třeba o pět korun, protože bychom tím odradili hosty. Takže se to výrazně dotkne nás samotných,“ soudí Jiří Petrželka, spolumajitel plzeňské restaurace U Gigantu.
Vyšší sazba DPH se nejvíce projeví ve vesnických hospodách, které stojí a padají s čepovaným pivem. „Aktuální nižší sazba DPH na čepované pivo je spojená se službou, kterou hospodští poskytují svým zákazníkům v hospodě. Byla zavedena proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech, a ty stále trvají,“ uvedl k výsledkům průzkumu obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod, nyní čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Vyšší zdanění čepovaného piva by bylo další ze série restrikcí, jimž gastronomie v posledních letech čelí. Celých 84 procent respondentů aktuálního průzkumu Prazdroje považuje růst DPH o 11 procent za zásadní zásah do podnikání.
„Nejde jen o covid. Před tím došlo třeba k zákazu kouření, což také způsobilo odliv části hostů z hospod na vlastní zahrádky a do garáží. Zvláště to bylo vidět na venkově. Právě tam jsou hospody důležitým a často jediným společenským centrem. Současný vládní záměr tak dopadne silně nejen na vesnické hospody, ale ovlivní i komunitní život v mnohých obcích,“ predikuje ekonom Petr Havel.
Plzeňský pivovar do podpory hospody a restaurací každoročně investuje stovky milionů korun, ať už jde o výčepní vybavení, spolufinancování fasád, zahrádek či úprav interiérů, nebo školení výčepních a dalšího personálu. „Sami ale na záchranu gastra nestačíme. A ránu po zavedení skokového nárůstu DPH nebudeme spolu s hospodskými schopní zacelit,“ dodává Tomáš Mráz z Plzeňského Prazdroje.
Neni potřeba podporovat alkoholismus v hospodách, jen škodí zdraví a následná léčba stojí zdravotní pojištovny velké peníze.
Hospody jen znamenají problémy. V blízkém okolí rvačky a rušení nočního klidu po spousty „mladých“ invalidů co mají tvrdé játra. Jenom u nás na vesnici o 1300 obyvatelích je invalidů do 40 let skoro 10 což je myslím na tak malou obec hodně. A to už někteří kolem věku 35 až 40 let jsou po smrti…Příčina? Nadměrná konzumace alkoholu.