Zvýšení výdajových paušálů pomůže zejména menším živnostníkům

Limity při využití výdajových paušálů u živnostníků se díky vládnímu daňovému balíčku vrátily zpět na hranici dvou milionů korun. Podnikatelé změnu legislativy vítají, pomůže podle nich hlavně malým a středním živnostníkům, zejména pak těm, pro něž je vzhledem k povaze jejich činnosti uplatňování skutečných nákladů obtížné či nemožné.
Ilustrační foto: Pixabay

Dvoumilionový limit u výdajových paušálů místo jednomilionového mohou podnikatelé využít v případě všech příjmů dosažených od začátku letošního roku. „U osmdesátiprocentního paušálu tak půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 milionu korun, u šedesátiprocentního do 1,2 milionu korun a u čtyřicetiprocentního pak maximálně do 800 tisíc korun,“ vypočítává Tomáš Loukota, výkonný ředitel společnosti Solitea Česká republika, která se specializuje na fakturační a ERP systémy.

Odborníci legislativní změnu vítají, podle nich se pozitivně dotkne zejména malých a středních živnostníků. „Hospodářská komora dlouhodobě upozorňovala, že uplatňování paušálních výdajů procentem z příjmů stát zavedl, aby drobným podnikatelům ulevil od administrativy, a že se jedná o nejjednodušší způsob, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Změna limitu u výdajového paušálu menším podnikatelům administrativy výrazně neubere, protože s příjmy nad 1 milion korun se ve většině případů stávají plátci daně z přidané hodnoty (DPH) a musejí si vést přehled všech svých výdajů i tak. Sníží se jim ale daňová zátěž a ministerstvo financí předpokládá, že jim díky tomu zůstane ročně o 1,5 miliardy korun více.

Další fáze EET jako kompenzace

„Výpadek bude plně kompenzován náběhem zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Tato opatření spolu velmi úzce souvisejí, protože nezbytným předpokladem pro snižování daňové zátěže je zajištění spravedlivého a řádného výběru daní,“ uvedla již před časem ministryně financí Alena Schillerová.

Do 3. a 4. vlny EET, která míří ve Sněmovně do třetího čtení, by se měli zapojit podnikatelé takzvaných svobodných povolání, například lékaři, právníci, účetní, ale i autoservisy a pneuservisy, dopravci či zemědělci, výrobci potravin nebo nápojů, nábytku, oděvů či strojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí a podobně. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona.

S dalšími vlnami EET se pojí i takzvaný zvláštní režim off-line evidence. Ten by měl usnadnit fungování nejmenším podnikatelům, přesto na ně paradoxně klade více administrativních povinností. Ve výsledku je tak pro ně jednodušší zřídit si jednorázově přístup do webové aplikace EET a vydávat účtenky online z mobilního zařízení.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek