Češi prohrávají se Slováky. Ve znalosti angličtiny

Analýza

Neoficiální česko-slovenská rivalita „kdo je lepší a úspěšnější“ přinesla v kategorii „znalost anglického jazyka“ výsledek, s nímž se Češi rozhodně nebudou chlubit. Obsáhlá studie společnosti TrackTest.eu a portálu Profesia.sk totiž ukázala, že Slováci jsou na tom s angličtinou lépe než jejich někdejší federální partneři. Češi se mohou chlácholit, že aspoň porazili Maďary, kteří z posuzované trojice skončili poslední.

Nejhůře na tom Češi byli v testech z gramatiky. Foto: Pixabay

Že jsou výsledky velmi precizní, dokazuje průběh a metodika studie. Společnost TrackTest.eu a ve spolupráci s portálem Profesia.sk sbírala data dva roky: od ledna 2015 do června 2017. Do testování se zapojilo přibližně 30 tisíc uchazečů o práci, kteří ve svém životopisu uvedli znalost angličtiny.

Zkoušení uchazečů mělo tři části: Gramatiku, čtení s porozuměním a poslech s porozuměním. Jejich znalosti byly bodovány, přičemž maximálně mohli dosáhnout 1200 bodů. Slováci, kteří skončili na prvním místě, získali 491 bodů, druzí Češi 479 a třetí Maďaři 474 bodů.

MÍRNĚ POKROČILÍ ČEŠI

Téměř třetina uchazečů o práci z České republiky, kteří v životopise uvedli, že ovládají angličtinu, je na úrovni označované jako B1. Takový kandidát by měl zvládnout většinu situací, v nichž potřebuje hovořit a rozumět v běžném každodenním kontaktu. Nejčastějším požadavkem zaměstnavatelů u pracovních pozic, které vyžadují aktivní znalost anglického jazyka, je ovšem vyšší úroveň B2. Více než polovina uchazečů ovšem tento požadavek nesplňuje.

Testy ukázaly, že Čechům jde nejlépe poslech anglického testu s jeho porozuměním. Naopak nejhůře dopadly jejich testy z gramatiky. Největší problémy dělaly uchazečům minulé a budoucí časy a správné používání předložek a zájmen. Naopak skvěle uspěli Češi ve stupňování přídavných jmen, používání určitých a neurčitých členů, poměrně překvapivě i ve slovní zásobě a ustálených slovních spojeních, což jsou kategorie charakteristické pro aktivní znalost jazyka.

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SLOVÁCI

Slovensko mělo mezi testovanými uchazeči nejvyšší podíl lidí, kteří dosáhli úrovně znalostí kategorie B2 a vyšší. I tak zkoušky prokázaly, že čeští a slovenští uchazeči dělají podobné chyby a dosáhli také velmi podobných výsledků v 15 ze 17 gramatických kategorií, což je vysoce pravděpodobně dáno příbuzností jazyka obou národů. Oproti maďarským uchazečům byli výrazně lepší v přídavných jménech, stupňování přídavných jmen a ve slovní zásobě.

Maďaři sice skončili až na třetím, posledním místě, i tak nepatřili ve všech hodnotících kategoriích k nejhorším. Čechy i Slováky předstihli ve znalostech anglického jazyka v otázkách zaměřených na využití budoucího času.

ANGLIČTINA JAKO SAMOZŘEJMOST

Znalost angličtiny je při kariérním postupu dnes považovaná takřka za samozřejmost. Druhým nejčastěji vyžadovaným cizím jazykem je v Česku němčina. Zatímco znalost německého jazyka je požadována zhruba u osminy pracovních nabídek, angličtina je třeba u více než 36 procent pozic. Lidé, kteří umějí anglicky, tak mají mnohem širší možnosti uplatnění, a to navzdory tomu, že Česká republika sousedí s německy hovořícími zeměmi.

Podíl pracovních nabídek, u nichž je vyžadována znalost cizího jazyka, ovšem každý rok klesá. Je to dáno tím, že zaměstnavatelé snižují své nároky kvůli nedostatku kvalitních pracovních sil na trhu. Z údajů portálu Profesia.sk přitom vyplývá, že až 74 procent uchazečů o práci ve svém životopise uvádí, že ovládají anglický jazyk. Následuje němčina, ruština či francouzština.

Pracovní pozice, kde je vyžadována znalost angličtiny, jsou velmi různorodé. Více než v 90 procent nabídek je požadována znalost angličtiny na pozicích marketingový ředitel, asistent auditora, daňový poradce, ale také pro environmentalistu nebo hotelového nosiče.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Dva ze tří Čechů už něchtějí střídání času

Změna času není v očích veřejnosti vnímána zrovna pozitivně. Co ale lidem na střídání času vadí nejvíc? Hlavními argumenty pro jeho zrušení jsou například neustálé přeřizování hodin či vyhnutí se změně biorytmu a s …

Nejčtenější

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …
Rolovat nahoru