Češi prohrávají se Slováky. Ve znalosti angličtiny

Analýza

Neoficiální česko-slovenská rivalita „kdo je lepší a úspěšnější“ přinesla v kategorii „znalost anglického jazyka“ výsledek, s nímž se Češi rozhodně nebudou chlubit. Obsáhlá studie společnosti TrackTest.eu a portálu Profesia.sk totiž ukázala, že Slováci jsou na tom s angličtinou lépe než jejich někdejší federální partneři. Češi se mohou chlácholit, že aspoň porazili Maďary, kteří z posuzované trojice skončili poslední.

Nejhůře na tom Češi byli v testech z gramatiky. Foto: Pixabay

Že jsou výsledky velmi precizní, dokazuje průběh a metodika studie. Společnost TrackTest.eu a ve spolupráci s portálem Profesia.sk sbírala data dva roky: od ledna 2015 do června 2017. Do testování se zapojilo přibližně 30 tisíc uchazečů o práci, kteří ve svém životopisu uvedli znalost angličtiny.

Zkoušení uchazečů mělo tři části: Gramatiku, čtení s porozuměním a poslech s porozuměním. Jejich znalosti byly bodovány, přičemž maximálně mohli dosáhnout 1200 bodů. Slováci, kteří skončili na prvním místě, získali 491 bodů, druzí Češi 479 a třetí Maďaři 474 bodů.

MÍRNĚ POKROČILÍ ČEŠI

Téměř třetina uchazečů o práci z České republiky, kteří v životopise uvedli, že ovládají angličtinu, je na úrovni označované jako B1. Takový kandidát by měl zvládnout většinu situací, v nichž potřebuje hovořit a rozumět v běžném každodenním kontaktu. Nejčastějším požadavkem zaměstnavatelů u pracovních pozic, které vyžadují aktivní znalost anglického jazyka, je ovšem vyšší úroveň B2. Více než polovina uchazečů ovšem tento požadavek nesplňuje.

Testy ukázaly, že Čechům jde nejlépe poslech anglického testu s jeho porozuměním. Naopak nejhůře dopadly jejich testy z gramatiky. Největší problémy dělaly uchazečům minulé a budoucí časy a správné používání předložek a zájmen. Naopak skvěle uspěli Češi ve stupňování přídavných jmen, používání určitých a neurčitých členů, poměrně překvapivě i ve slovní zásobě a ustálených slovních spojeních, což jsou kategorie charakteristické pro aktivní znalost jazyka.

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SLOVÁCI

Slovensko mělo mezi testovanými uchazeči nejvyšší podíl lidí, kteří dosáhli úrovně znalostí kategorie B2 a vyšší. I tak zkoušky prokázaly, že čeští a slovenští uchazeči dělají podobné chyby a dosáhli také velmi podobných výsledků v 15 ze 17 gramatických kategorií, což je vysoce pravděpodobně dáno příbuzností jazyka obou národů. Oproti maďarským uchazečům byli výrazně lepší v přídavných jménech, stupňování přídavných jmen a ve slovní zásobě.

Maďaři sice skončili až na třetím, posledním místě, i tak nepatřili ve všech hodnotících kategoriích k nejhorším. Čechy i Slováky předstihli ve znalostech anglického jazyka v otázkách zaměřených na využití budoucího času.

ANGLIČTINA JAKO SAMOZŘEJMOST

Znalost angličtiny je při kariérním postupu dnes považovaná takřka za samozřejmost. Druhým nejčastěji vyžadovaným cizím jazykem je v Česku němčina. Zatímco znalost německého jazyka je požadována zhruba u osminy pracovních nabídek, angličtina je třeba u více než 36 procent pozic. Lidé, kteří umějí anglicky, tak mají mnohem širší možnosti uplatnění, a to navzdory tomu, že Česká republika sousedí s německy hovořícími zeměmi.

Podíl pracovních nabídek, u nichž je vyžadována znalost cizího jazyka, ovšem každý rok klesá. Je to dáno tím, že zaměstnavatelé snižují své nároky kvůli nedostatku kvalitních pracovních sil na trhu. Z údajů portálu Profesia.sk přitom vyplývá, že až 74 procent uchazečů o práci ve svém životopise uvádí, že ovládají anglický jazyk. Následuje němčina, ruština či francouzština.

Pracovní pozice, kde je vyžadována znalost angličtiny, jsou velmi různorodé. Více než v 90 procent nabídek je požadována znalost angličtiny na pozicích marketingový ředitel, asistent auditora, daňový poradce, ale také pro environmentalistu nebo hotelového nosiče.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru